Rubriky

Hluboko pod povrchem naší planety proudí roztavené železo, jehož teplota se blíží teplotě na povrchu Slunce. Proud je široký asi 420 km a nachází se 3 000 km pod Severní Amerikou a Ruskem. Po roce 2000 se jeho rychlost ztrojnásobila a nyní cirkuluje západním směrem rychlostí 40 až 45 km za rok. Ve srovnání s typickou rychlostí tavenin ve vnějším jádru je to třikrát více. Nikdo zatím neví, proč se zrychluje. Má se ale za to, že jde o přírodní jev, který nám pomůže pochopit vytváření zemského magnetického pole, mj. chránícího Zemi před slunečním větrem. Objev železného proudu je dalším důležitým krokem, abychom pochopili, jak funguje vnitřní část naší planety. K objevu přispěly tři satelity „Swarm“, které v roce 2013 vypustila European Space Agency.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii se sídlem ve Vídni byla založena v roce 1957, bývalé Československo bylo jejím zakládajícím členem. MAAE (International Atomic Energy Agency – IAEA) je nezávislou mezivládní organizací v systému OSN pro vědu a technologii v oblasti mírového využívání jaderné energie v souladu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní. Činnost agentury se zaměřuje zejména na podporu a kontrolu využití jaderné energie, na využití radioaktivních izotopů v lékařství, zemědělství, hydrologii a průmyslu, na šíření vědeckých informací a technických znalostí, pořádání odborných kurzů a konferencí, vydávání publikací a poskytování technické pomoci i řešení právních aspektů využití jaderné energie. „Za posledních šest desetiletí se svět velmi změnil a MAAE po celou dobu držela krok jak s měnícími se potřebami člověka, tak s rozvojem technologií,“ řekl její generální ředitel Yukiya Amano při příležitosti 60. výročí založení MAAE. Připomeňme si alespoň některé z řady jejích cílů.

Vědci v současné době zkoumají netradiční způsob, jak omezit zvyšování hladiny moří a tím odvrátit možné zaplavování velkých měst a migraci milionů lidí. Je jím dodatečné přečerpávání oceánské vody na antarktický ledový pokryv, kde by se tak vytvářela slaná hora sněhu a ledu. Jde o extrémní myšlenku, ale kolektivní znalosti v boji proti globálnímu oteplování selhávají; lidstvo se tak nachází v období, kdy je třeba zabývat se i podobnými „exotickými“ náměty.

Malý pilotní projekt na Islandu ukázal, že CO₂ lze bezpečně uložit do čedičové horniny. Tento objev by mohl pomoci zmírnit obavy ze změny klimatu zejména v zemích, které mají k dispozici jen málo sedimentárních hornin, ale hodně hornin čedičových, jako je tomu například v Indii.

Na pozadí horizontu nevadské pouště vyrůstá na ploše 600 000 m² gigantická stavba. Společnost Tesla Motors zde buduje „gigatovárnu“ na výrobu jediné komponenty pro své elektromobily – na výrobu baterií. Jde o toxický produkt, který po několika letech degraduje. Musí se pečlivě navrhnout tak, aby nedošlo k přehřátí baterie, které vede ke katastrofě. Továrna představuje sen Elona Muska vyrábět lepší, dostupné elektromobily – a také lepší baterie. O totéž se snaží i jiní výrobci, ne vždy úspěšně.

Existují dva druhy vrtů k získávání geotermální energie: běžné vrty a vrty velmi hluboké. Velmi hluboký vrt do hlouby 5 000 metrů se v současné době uskutečňuje v rámci projektu Iceland Deep Drilling v oblasti Reykjanes na jihozápadě Islandu. Cílem projektu bude získávat vysokoteplotní zdroj přímo ze zemského magmatu. Vrtat se začalo 12. srpna 2016 a předpokládá se, že už do konce tohoto roku se dosáhne oblasti s teplotou v rozmezí 400 °C až 1 000 °C. Vrt pronikne Středoatlantským hřbetem, který tvoří hranici mezi zemskými deskami.