Nekonečný tunel pro konečné plazma
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Malý pilotní projekt na Islandu ukázal, že CO2 lze bezpečně uložit do čedičové horniny. Tento objev by mohl pomoci zmírnit obavy ze změny klimatu zejména v zemích, které mají k dispozici jen málo sedimentárních hornin, ale hodně hornin čedičových, jako je tomu například v Indii.
Vědecký tým zjistil, že pokud se ve vodě rozpuštěný CO2 vhání do horkých čedičových hornin hluboko pod zemí, velmi rychle s okolní horninou reaguje a vytváří pevné uhličitany, což je nejbezpečnější forma pro jeho trvalé uložení.
Výhody a nevýhody
Injektování CO2 do čedičových hornin je poněkud dražší než jiné formy jeho ukládání, například čerpání do vytěžených ropných nebo plynových rezervoárů. Vyžaduje rovněž velké množství vody. Naproti tomu ale po přeměně na pevnou horninu nepotřebuje další kontrolu.
Johannes Miocic z University of Edinburgh se domnívá, že CO2 není třeba přeměňovat na pevnou horninu, ale tato technologie zmenší obavy o bezpečnost a zvýší podporu veřejnosti pro metodu zachycování a ukládání CO2. Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že zachycování CO2 je finančně mnohem náročnější než jeho ukládání. Podobné technologie se tak v praxi neuplatní, pokud je vlády nepodpoří, nebo pokud se cena uhlíku nezvýší do takové míry, aby nutila společnosti zachycovat a ukládat vyprodukovaný odpadní CO2. V současné době se ale zdá, že ani jeden z přístupů nevzbuzuje velký zájem.
Podle New Scientist, 2016, č. 3078, s. 16
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.