Reoxygenace Baltského moře
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Malý pilotní projekt na Islandu ukázal, že CO2 lze bezpečně uložit do čedičové horniny. Tento objev by mohl pomoci zmírnit obavy ze změny klimatu zejména v zemích, které mají k dispozici jen málo sedimentárních hornin, ale hodně hornin čedičových, jako je tomu například v Indii.
Vědecký tým zjistil, že pokud se ve vodě rozpuštěný CO2 vhání do horkých čedičových hornin hluboko pod zemí, velmi rychle s okolní horninou reaguje a vytváří pevné uhličitany, což je nejbezpečnější forma pro jeho trvalé uložení.
Výhody a nevýhody
Injektování CO2 do čedičových hornin je poněkud dražší než jiné formy jeho ukládání, například čerpání do vytěžených ropných nebo plynových rezervoárů. Vyžaduje rovněž velké množství vody. Naproti tomu ale po přeměně na pevnou horninu nepotřebuje další kontrolu.
Johannes Miocic z University of Edinburgh se domnívá, že CO2 není třeba přeměňovat na pevnou horninu, ale tato technologie zmenší obavy o bezpečnost a zvýší podporu veřejnosti pro metodu zachycování a ukládání CO2. Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že zachycování CO2 je finančně mnohem náročnější než jeho ukládání. Podobné technologie se tak v praxi neuplatní, pokud je vlády nepodpoří, nebo pokud se cena uhlíku nezvýší do takové míry, aby nutila společnosti zachycovat a ukládat vyprodukovaný odpadní CO2. V současné době se ale zdá, že ani jeden z přístupů nevzbuzuje velký zájem.
Podle New Scientist, 2016, č. 3078, s. 16
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.