Odsolování pomocí jaderné energie v arabském regionu
Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky.
Malý pilotní projekt na Islandu ukázal, že CO2 lze bezpečně uložit do čedičové horniny. Tento objev by mohl pomoci zmírnit obavy ze změny klimatu zejména v zemích, které mají k dispozici jen málo sedimentárních hornin, ale hodně hornin čedičových, jako je tomu například v Indii.
Vědecký tým zjistil, že pokud se ve vodě rozpuštěný CO2 vhání do horkých čedičových hornin hluboko pod zemí, velmi rychle s okolní horninou reaguje a vytváří pevné uhličitany, což je nejbezpečnější forma pro jeho trvalé uložení.
Výhody a nevýhody
Injektování CO2 do čedičových hornin je poněkud dražší než jiné formy jeho ukládání, například čerpání do vytěžených ropných nebo plynových rezervoárů. Vyžaduje rovněž velké množství vody. Naproti tomu ale po přeměně na pevnou horninu nepotřebuje další kontrolu.
Johannes Miocic z University of Edinburgh se domnívá, že CO2 není třeba přeměňovat na pevnou horninu, ale tato technologie zmenší obavy o bezpečnost a zvýší podporu veřejnosti pro metodu zachycování a ukládání CO2. Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že zachycování CO2 je finančně mnohem náročnější než jeho ukládání. Podobné technologie se tak v praxi neuplatní, pokud je vlády nepodpoří, nebo pokud se cena uhlíku nezvýší do takové míry, aby nutila společnosti zachycovat a ukládat vyprodukovaný odpadní CO2. V současné době se ale zdá, že ani jeden z přístupů nevzbuzuje velký zájem.
Podle New Scientist, 2016, č. 3078, s. 16
Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky.
Infocentra energetické společnosti ČEZ návštěvníkům o prázdninách kromě interaktivních prohlídek přinesou i soutěž o unikátní odměnu.
Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.