Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Malý pilotní projekt na Islandu ukázal, že CO2 lze bezpečně uložit do čedičové horniny. Tento objev by mohl pomoci zmírnit obavy ze změny klimatu zejména v zemích, které mají k dispozici jen málo sedimentárních hornin, ale hodně hornin čedičových, jako je tomu například v Indii.
Vědecký tým zjistil, že pokud se ve vodě rozpuštěný CO2 vhání do horkých čedičových hornin hluboko pod zemí, velmi rychle s okolní horninou reaguje a vytváří pevné uhličitany, což je nejbezpečnější forma pro jeho trvalé uložení.
Výhody a nevýhody
Injektování CO2 do čedičových hornin je poněkud dražší než jiné formy jeho ukládání, například čerpání do vytěžených ropných nebo plynových rezervoárů. Vyžaduje rovněž velké množství vody. Naproti tomu ale po přeměně na pevnou horninu nepotřebuje další kontrolu.
Johannes Miocic z University of Edinburgh se domnívá, že CO2 není třeba přeměňovat na pevnou horninu, ale tato technologie zmenší obavy o bezpečnost a zvýší podporu veřejnosti pro metodu zachycování a ukládání CO2. Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že zachycování CO2 je finančně mnohem náročnější než jeho ukládání. Podobné technologie se tak v praxi neuplatní, pokud je vlády nepodpoří, nebo pokud se cena uhlíku nezvýší do takové míry, aby nutila společnosti zachycovat a ukládat vyprodukovaný odpadní CO2. V současné době se ale zdá, že ani jeden z přístupů nevzbuzuje velký zájem.
Podle New Scientist, 2016, č. 3078, s. 16
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.