Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 274

Přeměna CO2 na pevné uhličitany

Malý pilotní projekt na Islandu ukázal, že CO2 lze bezpečně uložit do čedičové horniny. Tento objev by mohl pomoci zmírnit obavy ze změny klimatu zejména v zemích, které mají k dispozici jen málo sedimentárních hornin, ale hodně hornin čedičových, jako je tomu například v Indii.

Fotogalerie (1)
Aragonit vykrystalizovaný na čediči (zdroj Adobe Stock)

Vědecký tým zjistil, že pokud se ve vodě rozpuštěný CO2 vhání do horkých čedičových hornin hluboko pod zemí, velmi rychle s okolní horninou reaguje a vytváří pevné uhličitany, což je nejbezpečnější forma pro jeho trvalé uložení.

Výhody a nevýhody

Injektování CO2 do čedičových hornin je poněkud dražší než jiné formy jeho ukládání, například čerpání do vytěžených ropných nebo plynových rezervoárů. Vyžaduje rovněž velké množství vody. Naproti tomu ale po přeměně na pevnou horninu nepotřebuje další kontrolu.

Johannes Miocic z University of Edinburgh se domnívá, že CO2 není třeba přeměňovat na pevnou horninu, ale tato technologie zmenší obavy o bezpečnost a zvýší podporu veřejnosti pro metodu zachycování a ukládání CO2. Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že zachycování CO2 je finančně mnohem náročnější než jeho ukládání. Podobné technologie se tak v praxi neuplatní, pokud je vlády nepodpoří, nebo pokud se cena uhlíku nezvýší do takové míry, aby nutila společnosti zachycovat a ukládat vyprodukovaný odpadní  CO2. V současné době se ale zdá, že ani jeden z přístupů nevzbuzuje velký zájem.

Podle New Scientist, 2016, č. 3078, s. 16

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jako Hermionina kabelka – nový materiál, jehož tvůrci dostali Nobelovu cenu za chemii 2025

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.

Za pionýrem ruské fúze – Vladimírem Mučovatovem

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...

Virtuální průvodce pro dobíjení elektroaut

Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...

AI asistent pro seniory nebo brýle pro nevidomé

Technické projekty českých středoškoláků dobývají svět. Na loňském festivalu AI Global Impact ocenila společnost Intel nejzajímavější mladé tvůrce změn v oblasti umělé inteligence z celého světa.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail