Rubriky

Základními surovinami mnoha dnešních rychle rostoucích technologií tzv. „čisté energetiky“– od větrných turbín a elektrických sítí až po elektrická vozidla – jsou různé nerosty, minerály a vzácné prvky. Poptávka po těchto minerálech bude rychle růst, jak poroste rychlost přechodu na čisté energie. Podle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency, IEA) může nesoulad mezi ambicemi na ochranu klimatu a nedostatkem kritických minerálů zpomalit a prodražit přechod k čisté energetice. IEA vydala na toto téma dosud nejobsáhlejší globální studii o důležitosti minerálů pro energetické účely. Spolu s množstvím podrobností o vyhlídce na poptávku po nerostech za různých technologických a politických předpokladů studie zkoumá, zda dnešní investice do nerostů mohou uspokojit potřeby rychle se měnícího energetického sektoru. Zvažuje budoucí úkol podporovat odpovědný a udržitelný rozvoj nerostných zdrojů a nabízí tvůrcům politik zásadní poznatky, včetně šesti klíčových doporučení IEA pro nový komplexní přístup k zabezpečení nerostných surovin.

Mulga Rock je prověřené ložisko uranové rudy v západní Austrálii. Představuje třetí nejbohatší dosud netěžené australské uranové ložisko. Projekt těžby na ložisku patří společnosti Vimy Resources. Testovací jámy jsou vykopány od roku 2016, kdy důl dostal povolení. V září 2020 společnost oznámila, že splnila veškeré environmentální požadavky vlády. Nyní přehodnocuje úmysl těžit pouze uran, protože získávání vedlejších základních kovů doprovázejících uranovou rudu by mohlo zlepšit ekonomiku projektu.

Tradiční země s jadernými elektrárnami, jako je EU, USA a Japonsko, budou v tomto roce čelit problému, kterým je původně stanovená čtyřicetiletá projektová životnost jaderných elektráren. Pokud v těchto zemích nebude přijata politika prodlužování provozní životnosti stávajících reaktorů a výstavba nových, pak se v roce 2040 stanou světovými lídry Čína a Rusko.

Globální oteplování je na cestě k dosažení 35 ^oC vlhkého teploměru (wetbulblevel), kdy lidé již nemohou bezpečně regulovat tělesnou teplotu prostřednictvím pocení. Když jsou lidé delší dobu vystaveni teplotám nad touto hranicí, častěji mohou umírat na přehřátí organizmu. Explozivní a úspěšný růst lidské společnosti v posledních 10 000 letech byl podpořen jasným rozsahem klimatických podmínek. Avšak rozsah počasí, se kterým se lidé setkávají na Zemi - tak zvaná klimatická obálka – se mění s tím, jak se planeta otepluje. V následujících dekádách se mohou objevit zcela nové nelehké podmínky i pro civilizaci, která bude vybavena moderní technologií. Schopnost regulovat teplotu hrála klíčovou úlohu v ovládnutí planety. Díky tomu, že chodíme po dvou, nemáme srst a máme ochlazovací systém na bázi pocení, jsme naprogramováni takovým způsobem, že se krátkodobě můžeme bránit vysokým teplotám. Avšak déletrvající horké počasí již začíná naše schopnosti pracovat a zůstat zdravými omezovat.

Již od padesátých let japonská jaderná politika zdůrazňovala, že země chudá na energetické zdroje bude muset recyklovat uran a plutonium získané z použitého paliva z jaderných elektráren. Až do roku 1998 odesílalo Japonsko své vyhořelé palivo do Francie a Spojeného království k přepracování a k výrobě paliva MOX (směs oxidů uranu a plutonia, více v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/536-co-je-to-mox).

Čtvrtý blok Bělojarské jaderné elektrárny s reaktorem BN-800 byl 24. února 2021 připojen k síti po odstávce kvůli výměně paliva. Během ní do něj bylo vůbec poprvé zavezeno pouze čerstvé palivo MOX vyrobené přepracováním použitého jaderného paliva. Letos v lednu označil americký odborný časopis Power Magazine zavážku sériového paliva MOX do reaktoru BN-800 za událost roku ve světové energetice.