Rubriky

Transfúze krve zachraňuje životy. Ale její nabídka se ne vždy rovná její potřebě. Transfúze jsou v současné době závislé na velkém počtu dárců a složité organizaci sběru a skladování darované krve. Některé země nejsou ani schopné potřebnou infrastrukturu zajistit, a dokonce i ve vyspělých zemích mnohdy chybí v nemocnicích zásoby krve potřebné krevní skupiny. Takovým problémům by bylo možno se vyhnout, kdyby bylo možné efektivně vyrábět umělou krev.

V poslední době všichni všechno natírají na zeleno, aby se zavděčili všeobecnému trendu: ochrana životního prostředí. Nejčastěji používaným termínem je „udržitelnost“. A tak se nám jako příspěvek k ozelenění planety a „udržitelnosti“ předkládají dokonce i sněhem pokryté svahy na poušti v Perském zálivu. Na ploše 22 500 m² je zde vybudována krytá sjezdovka a běžecká trať, to vše pod heslem pomoci zachránit planetu. Alespoň tak to prezentuje Ibrahim Al Zu´bi, majitel "udržitelné společnosti" provozující nákupní a sportovní středisko v Dubaji. O myšlence, zda zisky a zelené certifikáty patří k sobě, pojednávají dvě knihy. 1) Peter Dauvergne: Will big bussiness destroy our planet? (Polity books) a 2) Claude Henry, Laurence Tubiana: Earth at risk (Columbia University Press).

Vláda aut v centru Madridu je u konce. Od listopadu 2018 je tato část města až na několik výjimek uzavřena pro všechna auta. I v jiných městech budou obdobně přísné zásahy proti automobilům. Oslo zakazuje parkování na ulicích a přeměňuje je na pěší zóny a cyklostezky. Paříž a Brusel připravují dny bez automobilů. Jiná města, například Mexiko City, Atény a Řím, plánují zákaz vjezdu pro naftové automobily.

V posledních šesti letech ve světě významně roste elektromobilita dopravy v souvislosti s postupným omezováním a zákazy používání automobilů poháněných motory s vnitřním spalováním. Elektromobily nabízejí technické a jiné výhody oproti automobilům poháněných benzínem nebo naftou. Mají například menší počet pohyblivých částí, vyšší účinnost, nižší provozní náklady, menší hlučnost, žádné výfukové zplodiny a žádné emise oxidu uhličitého, pokud jsou poháněny čistou elektřinou z bezuhlíkových zdrojů. Jejich prozatímní hlavní nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady.

Unie angažovaných vědců USA (Union of Concerned Scientists, UCS) byla po celá desetiletí význačným odpůrcem jaderné energie. V současné době ale tato organizace našla velkou odvahu a přihlásila se k podpoře jaderné energie. Její ředitel Ken Kimmel je například pro vytvoření zvláštního fondu na zachování provozu existujících jaderných elektráren v USA. Zdůvodnění radikální změny stanoviska UCS bylo uveřejněno v její nedávné zprávě. V ní se například uvádí, že uzavírané jaderné elektrárny v USA jsou často nahrazovány elektrárnami spalujícími uhlí nebo plyn, které zvyšují emise CO₂. Ve zprávě se dále konstatuje, že přechod od jaderné energie k uhlí a plynu se zřetelně uskutečňuje v Německu, kde rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové zbavit se všech jaderných elektráren vede k větší závislosti na fosilních palivech. Stát, který ještě nedávno byl v čele úspěšného boje proti změně klimatu, ale dnes kácí lesy, aby mohl otevřít nový  hnědouhelný povrchový důl, slouží jako varování, kam až může dospět protijaderná ideologie.

Umělá inteligence a její pokroky se čím dál častěji dostávají do médií. Jeden z takových průlomů se udál v roce 2016, kdy světový přeborník ve hře Go, Lee Sedol, prohrál se strojem „Deep Mind Alpha Go“ firmy Google. Tato událost se dostala na titulky světových médií jako příklad toho, že stroje jsou již schopné překonávat schopnosti člověka. V určitém smyslu se však nejednalo o férový souboj, protože Sedolův mozek spotřebovával jen asi 20 wattů energie, a tudíž jen zlomek energie spotřebované v rámci hry Go. Na rozdíl od Sedola stroj Alpha Go spotřebovával přibližně 5 000 wattů! Lidé si dosud neuvědomují, jak je umělá inteligence velice náročná na spotřebu energie.