Rubriky

FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) je mezinárodní projekt urychlovače částic zabývající se výzkumem atomového jádra a antiprotonů. Jeho sídlo bude nedaleko německého Darmstadtu. Po dokončení se FAIR stane jedním z největších urychlovačů na světě: plán počítá s tunely o celkové délce 3,5 km a osmi urychlovacími a skladovacími okruhy. Bude sloužit potřebám 3 000 vědců z více než 50 zemí.  Systém dokáže urychlit částice všech chemických prvků od vodíku až po uran, a antiprotonů až téměř na rychlost světla a realizovat jejich náraz s jiným atomovým jádrem. Vědci věří, že toto zařízení se srdcem v podobě podzemního kruhového urychlovače s obvodem 1 100 metrů vygeneruje svazky částic dosud nevídané intenzity a kvality. Chtějí tu najít odpovědi na klíčové vědecké otázky: Jak se vyvíjel vesmír? Jak vznikají chemické prvky? Jak se chová hmota v extrémních podmínkách? Jak je možné, že někdo váží 70 kg, když všechny elementární částice tvořící celek jeho atomů společně váží pouhých 700 gramů?

Energetici na Slapech usadili na své místo 60tunový turbínový blok. Loni zahájená modernizace soustrojí TG2 ve Vodní elektrárně Slapy na Vltavě se přehoupla do své závěrečné fáze. Na začátku května energetici usadili do šachty soustrojí 60tunový turbínový blok, jehož hlavní částí je zbrusu nové 30tunové oběžné kolo. Po skončení oprav se zvýší účinnost této části elektrárny o cca 4 %, což přinese nárůst roční produkce o 10 milionů kWh. Elektrárna Slapy, kde vyrábějí bezemisní elektřinu tři 48MW soustrojí, dodala loni do sítě více než 292 milionů kWh a pokryla tak roční spotřebu více než 83 tisíc domácností. Obnova zajistí bezpečný provoz bezemisní elektrárny na další desítky let.

• Elektrárna na Slapech vyrobila dosud přes 19,3 mld. kWh, tj. spotřeba celé ČR na 4 měsíce.
• Do roku 2030 chce ČEZ vybudovat nové obnovitelné zdroje o výkonu až 6 000 MW.

Dálkově řízený podvodní robot poprvé v historii pročesal tajemné hlubiny dna horní nádrže přečerpávací elektrárny ve Štěchovicích. Proč vlastně ponorka? Rezervoár, který pojme až půl milionu kubíků vody, totiž nesmí být nikdy úplně vypuštěn, aby nevyschla jílová těsnící vrstva. Informace získané vyhodnocením záběrů využijí energetici při provozu a údržbě nádrže.

Energetická společnost ČEZ provozuje v 11 krajích České republiky 7 velkých a 24 malých vodních elektráren – na Vltavě, Berounce, Labi, Moravě, Svratce, Jihlavě, Ohři nebo Úhlavě. Průběžná modernizace vodních elektráren zvýšila výrobu a šetří vodu. Loňská (2021) výroba ve vodních elektrárnách je druhá nejvyšší za posledních 10 let. Nejpříznivějšími měsíci pro výrobu bezemisní elektřiny z vody byly loni únor, červenec a květen.

Téměř po deseti letech od poslední velké odstávky odstartovaly v roce 2020 plánované opravy turbogenerátoru přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice II. Poslední větší opravné práce zde proběhly v roce 2011, a tak není divu, že po téměř 10 letech nepřetržitého provozu bylo třeba provést větší údržbu. Práce se tentokrát primárně týkaly spirály předrozváděcích lopat reverzní Francisovy turbíny, která zde funguje od kompletní rekonstrukce a přestavby elektrárny v 90. letech. Po nálezu mezizávitových zkratů budicích rotorových cívek se opravy rozšířily i na rotor generátoru. Došlo i k dílčím opravám blokového transformátoru elektrárny a výměně čerpadla technologické studny za modernější se stejnými parametry. Hlavní opravy i paletu dalších prací a činností, které byly umožněny kompletní odstávkou celého soustrojí, provedl specializovaný opravárenský tým.

Agrovoltaika je stále populárnějším formátem fotovoltaických instalací – svisle stojící panely jsou vhodné pro kombinaci výroby ekologické elektřiny se zemědělstvím nebo pastevectvím. Pokud je půda výnosná a úrodná, je škoda ji zastavět konvenčními šikmými FV panely těsně nad zemí. Ale pomocí agrovoltaické instalace lze zachovat její úrodnost a zároveň maximálně čerpat sluneční energii. Česká energetická společnost ČEZ již od loňska prověřuje její možnosti. Tento článek shrnuje dosavadní poznatky i data ověřená z  experimentální FVE v severočeských Ledvicích. O Agrovoltaice jsme poprvé psali v r. 2020 v rozhovoru s jejím propagátorem Miroslavem Kudrnou z Portugalska zde https://www.3pol.cz/cz/rubriky/rozhovory/2497-agrovoltaika.