Rubriky

Ionizující záření je všude kolem nás, žijeme s ním a přináší nám četné výhody. Pokud by však překročilo určité meze, může přinášet zdravotní riziko. Proto je potřeba chránit obyvatele proti ozáření, a to z různých zdrojů a v různých oblastech, např. v lékařství, z přírodních zdrojů nebo v případě radiační nehody. Dnes je bohužel potřeba počítat i s případným zhoršením bezpečnostní situace, jako je teroristický útok za použití radioaktivních materiálů nebo šíření dezinformací s hrozbou následné paniky. V každém případě je nejdůležitější mít rychlé a správné informace. A nejlépe, může-li se podílet sama veřejnost - prostředky k tomu jsou dnes dostupné.

Jste-li středoškolskými studenty a zajímá-li vás jaderná věda a technika a její aplikace, můžete se přihlásit se spolužáky do týmové soutěže organizované Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve Vídni. Na finalisty čeká zájezd do Jižní Koreje!

V roce 1974 učinilo pár čínských rolníků největší archeologický objev 20. století. Ve snaze vykopat novou studnu  narazili v hloubce pěti metrů na obrovské množství keramických střepů. Přivolaní vědci začali postupně odhalovat něco neuvěřitelného: obrovské podzemní prostory se stovkami a stovkami soch... Jsou tu vojáci, lučištníci, koně, jezdci, vozy, akrobaté, hudebníci... Všichni tu jsou proto, aby doprovodili na poslední cestě do záhrobí svého vladaře. Hliněná armáda střeží hrobku čínského císaře Čchin Š-chuang Ti (Qin Shi Huang Di) (259 – 210 př. n. l.).  A není tu jen armáda. Císař si vzal s sebou do hrobu celý svůj dvůr věrně vyvedený ve vypálené hlíně.

Od chvíle, kdy první člověk vstoupil na povrch Měsíce, uplynulo už 45 let. Nyní se o Měsíci opět začalo mluvit - jako o možné základně pro meziplanetární lety. Začalo plánování trvalé, nezávislé měsíční základny. Nebo tankovací stanice pro kosmické lodě.  Všichni se předhánějí v „druhém dobytí Měsíce“.

Při využívání jaderné energie vzniká mnoho radioaktivních izotopů. Během zkoušek jaderných zbraní se mnoho izotopů    rozptýlilo do životního prostředí po celém světě. Nejhorší pověst v tomto ohledu má izotop plutonia 239 - je to totiž nejlepší materiál k vytvoření termonukleární bomby. Přitom ale nepatří ani k nejrozšířenějším, ani k nejnebezpečnějším.

V edici Akademie věd ČR "Věda kolem nás" (vydalo SSČ AV ČR), vyšel už pátý svazek specializovaný na jadernou fúzi. Tentokrát je na téma, o kterém jsme také psali v Třípólu - o nadšencích, jednotlivcích i institucích, které věnují vlastní peníze a na vlastní pěst shánějí granty, aby mohly bádat v oboru nesmírně obtížném. Žene je nejen badatelské nadšení, ale i vidina budoucí slávy a zisku, pokud by se jim podařilo zajistit pro lidstvo v podstatě neomezený energetický zdroj.