Rubriky

V případě průmyslové či energetické havárie s výskytem většího množství radiojódu (tj. izotopu jódu ¹³¹I ) v životním prostředí je nezbytné zabezpečit monitorování radioaktivního jodu ve štítné žláze u velkého počtu obyvatel. V České republice zajišťuje toto monitorování SÚRO (Státní ústav radiační ochrany) v Praze a jeho Centrální laboratoř radiační monitorovací sítě. Do monitorování lze zapojit také další odborná pracoviště vybavená nezbytnými přístroji, např. pracoviště nukleární medicíny provádějící terapii onemocnění štítné žlázy jodem 131 (v ČR je šest takových pracovišť). Systém pro rozsáhlá měření ¹³¹I u velkého počtu osob najednou však dosud neexistoval. To bylo motivací vývoje takového systému v SÚRO v.v.i. Vývoj, návrh, konstrukci a otestování systému umožnila finanční podpora poskytnutá ústavu a společnosti Envinet, a. s., (nyní NUVIA a. s.) ze strany Ministerstva vnitra ČR v rámci Programu výzkumu, vývoje a inovací a Programu bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu.

Radiace (ionizující záření) není vidět, není cítit ani slyšet. Proto vzbuzuje obavy. Poplašné zprávy o tom, že se nad Evropou vznáší radioaktivní mrak tu jódu, tu rubidia, klidu nepřidají, zvlášť když běžný laik neví "jak moc" a tudíž "je-li to nebezpečné, či ne". Ověřit si skutečnou radiační situaci můžeme snadno na webu SÚJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost) nebo SÚRO (Státní úřad pro radiační ochranu). O síti včasného zjištění a státním systému monitorování radiace i nových programech zapojení veřejnosti jsme psali v článku Ochrana obyvatel ČR před radiací - MONRAS, RAMESIS, SAFECAST. Nyní se rýsuje další z projektů SÚRO - nízkonákladový pasivní dozimetr pro hodnocení externího ozáření osob.

Ionizující záření je všude kolem nás, žijeme s ním a přináší nám četné výhody. Pokud by však překročilo určité meze, může přinášet zdravotní riziko. Proto je potřeba chránit obyvatele proti ozáření, a to z různých zdrojů a v různých oblastech, např. v lékařství, z přírodních zdrojů nebo v případě radiační nehody. Dnes je bohužel potřeba počítat i s případným zhoršením bezpečnostní situace, jako je teroristický útok za použití radioaktivních materiálů nebo šíření dezinformací s hrozbou následné paniky. V každém případě je nejdůležitější mít rychlé a správné informace. A nejlépe, může-li se podílet sama veřejnost - prostředky k tomu jsou dnes dostupné.

Jste-li středoškolskými studenty a zajímá-li vás jaderná věda a technika a její aplikace, můžete se přihlásit se spolužáky do týmové soutěže organizované Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve Vídni. Na finalisty čeká zájezd do Jižní Koreje!

V roce 1974 učinilo pár čínských rolníků největší archeologický objev 20. století. Ve snaze vykopat novou studnu  narazili v hloubce pěti metrů na obrovské množství keramických střepů. Přivolaní vědci začali postupně odhalovat něco neuvěřitelného: obrovské podzemní prostory se stovkami a stovkami soch... Jsou tu vojáci, lučištníci, koně, jezdci, vozy, akrobaté, hudebníci... Všichni tu jsou proto, aby doprovodili na poslední cestě do záhrobí svého vladaře. Hliněná armáda střeží hrobku čínského císaře Čchin Š-chuang Ti (Qin Shi Huang Di) (259 – 210 př. n. l.).  A není tu jen armáda. Císař si vzal s sebou do hrobu celý svůj dvůr věrně vyvedený ve vypálené hlíně.

Od chvíle, kdy první člověk vstoupil na povrch Měsíce, uplynulo už 45 let. Nyní se o Měsíci opět začalo mluvit - jako o možné základně pro meziplanetární lety. Začalo plánování trvalé, nezávislé měsíční základny. Nebo tankovací stanice pro kosmické lodě.  Všichni se předhánějí v „druhém dobytí Měsíce“.