Rubriky

Článků v rubrice: 28

Pohlavní Babylon aneb zmatení sexuálních rolí

Náš svět je plný příruček a návodů. Od technických přes společenské až po takové, které slibují změny naší osobnosti. Pryč jsou doby, kdy jsme si nechávali radit od našich rodičů a prarodičů či kdy se pokoušeli učit z vlastní zkušenosti – dnes stačí jen sáhnout po správném návodu na šťastný život a všechno půjde jako po másle. Není ovšem návod jako návod – některé píší kvalifikovaní odborníci, jiné nadšení amatéři a další ziskuchtiví podvodníci. A zatímco u pěstování pelargonií je celkem snadné poznat, do jaké kategorie příručka náleží, u různých „psychologických“ dílek se často ani znalci neshodnou na jejich zařazení. A přitom následky jejich působení často pocítí až příští generace...

Neviditelné nebezpečí aneb nebojme se strachu

„Neviditelné nebezpečí“ je populárním termínem moderní doby. Míní se tím vše, co ohrožuje člověka a on to jen těžko může postihnout vlastními smysly bez technologické podpory – nejrůznější chemikálie, radiace, bakterie i viry, a to ať už šířené „přirozenou cestou“, jako například ptačí chřipka, nebo vinou nehod a nedbalosti – třeba při nedávné havárii v Číně, či záměrnou činností lidí – teroristickými útoky. A právě ono neviditelné nebezpečí je podle některých odborníků jedním ze zásadních faktorů neurotizujících moderního člověka, vyvolává obrannou reakci organismu – strach, zároveň však neposkytuje zjevného nepřítele, proti kterému by mohl jedinec bojovat nebo před kterým by mohl prchat. Následkem tohoto trvalého, avšak těžko identifikovatelného ohrožení je zvyšující se úzkost a stres a tendence ventilovat toto napětí vůči zástupným objektům, které si jedinec, nebo dokonce společnost za podpory médií, s neviditelným nebezpečím spojuje – mohou to být potencionální teroristé – lidé jiného vyznání či rasy, ale také vědci, ptactvo nebo třeba nadnárodní společnosti.

Věřit či nevěřit aneb víra v životě moderního člověka

Je důležité, že máme tajemství a tušení něčeho nepoznatelného. Naplňuje to život čímsi neosobním, numinosním. Kdo to nezažil, přišel o něco důležitého. C. G. Jung

Já člověk, ty člověk aneb postižení mezi námi

Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné. A. de Saint-Exupéry

Vražedná nevinnost aneb když zabíjejí děti

Kdysi, ve staletích dávno minulých, napadlo kohosi, že proti zlu lze bojovat jen nevinností. A protože Saracéni, držící v rukou Svatou zemi, byli považováni za zlo, vznikla dětská křížová výprava. Současník už ví, že nedopadla dobře a že podobná myšlenka už nebyla nikdy zopakována. Co však zůstalo zakořeněno hluboko v lidských srdcích, byla představa dětské nevinnosti.

Čtyřnohý zabiják versus přítel člověka

„Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“ A. de Saint-Exupéry

... 1 2 3 4 5 ...

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail