Rubriky

Článků v rubrice: 208

Fúze bude

Fúze bude za 500, spíše za 1 000 let,“ sdělila mi doktorka K. H. z Regionálního centra pokročilých materiálů a technologií při Přírodovědecké fakultě University Palackého v Olomouci. V současné době se paní doktorka zabývá ve Švédsku výrobou metanolu ze vzdušného oxidu uhličitého (viz recenzi knížky Charlese Graye „Zelené slunce" zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/recenze/2181-charles-e-gray-zelene-slunce). Co vedlo paní doktorku k tak drsné prognóze? Obavy z konkurence? Odlehlost fúze od její odbornosti? Nebo naopak hluboké znalosti stavu výzkumu termojaderné fúze? Shodou okolností se nedávno objevily zajímavé úvahy profesora Scotta L. Montgomeryho na téma konkurenceschopnosti termojaderné fúze coby zdroje energie (https://theconversation.com/ why-nuclear-fusion-is-gaining-steam-again-93775). Dovolím si je volně interpretovat.

Až ITER zapálí první plazma

Termínem „první plazma“ se ve výzkumu termojaderného plazmatu nazývá okamžik, kdy se vyčerpá vakuová komora, fungují potřebné pomocné systémy (magnetická pole, nezbytné diagnostiky, napouštění pracovního plynu atd.) a zapálí se výboj. Bezesporu významný okamžik v historii experimentálního zařízení. Pražský tokamak COMPASS měl první plazma v listopadu 2008, a druhé „první“ plazma pro veřejnost v únoru 2009. Tokamak ITER měl mít první plazma v roce 2016, druhé „první“ v roce 2016 a třetí první plazma mělo být v roce 2025. Zatím se tak nestalo, zpoždění je značné, ale jednou ten okamžik nastane. Je potřeba se na něj připravit.

Bude spuštění fúze znamenat vyčerpání jejího paliva?

Jedním z paradoxů fúze, prakticky nevyčerpatelného zdroje energie budoucnosti, je skutečnost, že spoléhá na prvek, který v přírodě existuje jen velmi sporadicky. Tritium, jeden ze dvou vodíkových izotopů používaných v ITER a v budoucích fúzních jaderných reaktorech, je v přírodě přítomen jen ve stopovém množství.

Pistolové krevetky inspirují termojadernou fúzi

Zřejmě nejkurióznější řešení termojaderné fúze předvádí soukromá společnost First Light Fusion Ltd. s domovskou adresou ve Spojeném Království, kde se oddělila od ctihodné Oxford University. Technickým ředitelem je čerstvý doktor Nicholas Hawker, který se zabývá ději při kolapsu bublin. Domnívá se, že po kolapsu může hmota uvnitř kolabující bubliny dosáhnout parametrů, kdy se zapálí termojaderná fúze v inerciálním formátu. Dr. Hawker se pro dosažení kýženého výsledku obrátil do zvířecí říše, konkrétně k tzv. pistolovým krevetám (pistol shrimps), které jsou známy schopností generovat pomocí mimořádně velkého a zvláštně uspořádaného klepeta bublinu schopnou omráčit i většího živočicha, než jsou sami.

Nejžhavější části tokamaku ITER

Tepelný tok dopadající na terče divertoru (spodní část vakuové komory) ITER bude desetkrát vyšší než tok, který působí na vesmírnou loď při jejím vstupu do zemské atmosféry. Provádějí se pečlivé prototypové a zkušební kampaně, které připravují výrobu vysoce odolných technických komponent; na jaře byl v Evropě dosažen další milník v rozvojovém programu vnitřního vertikálního divertorového terče.

Zkouška velké studené pasti

Dosažení extrémně vysokého vakua uvnitř obrovské toroidální vakuové komory tokamaku ITER  je nezbytným předpokladem pro zahájení operací s plazmatem. Vakuum budou mít na starosti kryopumpy. ''Nikdo nikdy nevyrobil žádnou kryopumpu srovnatelnou s tímto strojem, '' říká vakuový inženýr ITER Roberto Salemme. Komponenta o délce 3,4 metru, hmotnosti 8 tun se právě testuje v laboratoři, kterou postavil vakuový tým ITER v Cadarache. Kvalita vakua potřebného pro ITER je v řádu 10-11 atmosférického tlaku, což odpovídá tlaku v meziplanetárním prostoru, a toho nelze dosáhnout mechanickým čerpacím systémem. Existuje naštěstí jednoduchý fyzikální princip, který umožní převzít úlohu mechanických čerpacích strojů – rotačních vývěv -, když tyto dosáhnou svých hranic. A na něm je založena kryopumpa.

... 1 « 16 17 18 19 20 21 22 » 35 ...

Nejnovější články

Ochrana technických zařízení a dat během výpadků elektřiny

Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...

V Temelíně testují autonomní drony

V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.

Pietro Barabashi a „jeho“ tokamak

Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.

Řízení obnovitelných zdrojů ČEZ z jednoho místa

Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...

Dovoz energií je Achillovou patou Evropy

„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail