Rubriky

Článků v rubrice: 219

Jak to bylo s fúzí – část čtvrtá

Nic není černobílé. Na počátku byl možná nejdražší vědecký podvod staletí – projekt Huemul – a na konci opera… Vypráví o tom příběh sudetského Rakušana Ronalda Richtera, rodáka ze Falkenau am Eger – Sokolova nad Ohří. Richter na Německé univerzitě v Praze, kde absolvoval v roce 1935, chtěl pokračovat ve studiu výzkumem delta paprsků vyzařovaných zemským povrchem. Jeho školitel, profesor Heinrich Rausch von Traubenberg, mu však toto obskurní téma nepovolil.

(Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zdehttp://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha, třetí 28. 11. zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1750-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-treti

Wendelstein W7-X ohlásil první plazma

Ve fúzní komunitě se asi nenašel nikdo, kdo by s napětím nečekal zprávu, která se objevila 10. prosince tohoto roku. Největší stelarátor na světě – Wendelstein W7-X – ohlásil první plazma!!!

Jak to bylo s fúzí – část třetí

Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha

Když na počátku dvacátého století profesor J. A. Pollock vysvětlil deformaci měděného hromosvodu továrny Hartley Vale Kerosene Refinery poblíž australského Lithgow v New South Wales, zrodil se název „pinch effect“ (pinch = štípnutí, sevření, si fyzici počeštili na pinč). Mimořádně silný elektrický proud blesku interagoval s vlastním magnetickým polem a elektromagnetická síla směřující k ose bleskosvodu měděný vodič stlačila stejně, jako kdybyste vysáli vzduch z měkké gumové trubičky. Tehdy více méně z legrace nazval Carl Hering, přítel Edwina Fitche Northrupa, jev „the pinch phenomenon“ a název pinch effect se ujal. E. F. Northrup pinč intenzivně studoval v USA. (Daniel Clery, A Piese of the Sun, str. 46.)

Průchodky

Co si představíte pod pojmem průchodka? Gumový prstýnek padnoucí do otvoru v plechovém krytu přístroje. Eliminuje ostré hrany otvoru a chrání procházející kabel před poškozením. Trochu jiné konstrukce, hmotnosti a účelu jsou průchodky zavádějící elektrický proud do supravodičů jakéhokoli cívkového systému tokamaku ITER. Jak známo, vlastní zařízení tokamak je ukryto v jakémsi hrnci obráceném dnem vzhůru, který na první pohled připomíná dvoupatrový panelový dům, pokud by se někomu zachtělo postavit panelák válcového tvaru. To, co je spojuje, jsou tři řady oken obtáčející kruhovou stěnu. Okna – porty – slouží ke spojení vnitřku vakuové komory a vnějšího okolí kryostatu (tak se onen panelák alias kryt tokamaku ITER nazývá). Diagnostická zařízení, přívod paliva a odvod spalin to vše jsou funkce „panelákových oken“. A kromě nich tu jsou ještě veledůležité průchodky.

Magnetická páteř – centrální solenoid

Říkají mu páteř tokamaku. Centrální solenoid. Fyzikálně vzato jde o primární vinutí transformátoru. Má ho každý tokamak, bude ho mít i ten největší - ITER na jihu Francie poblíž střediska výzkumu atomové energie CEA Cadarache. Proměnný elektrický proud v primárním vinutí vybudí elektromagnetickou indukcí elektrický proud v sekundárním vinutí. Tím je však jediný závit – provazec plazmatu ve vakuové komoře. Elektrický proud ohřívá plazma a jeho magnetické pole spoluvytváří magnetickou nádobu izolující plazma od stěn vakuové komory. Centrální solenoid patří pochopitelně mezi nejvýkonnější elektromagnety, které byly kdy vyrobeny.

Jak to bylo s fúzí – část druhá

Pokračujeme v seriálu (první díl vyšel 24. 6. 2015 a najdete ho zde: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni). Možná někoho překvapí, že ani špičkoví vědci ověnčení mimořádným oceněním nemají cestu umetenou. V Lindau na setkání s nositeli Nobelovy ceny se účastníci shodli, že Nobelova cena laureátům automaticky nezaručuje ani snazší financování dalšího výzkumu, ani snazší přijímání jejich prací v nejprestižnějších vědeckých časopisech. (Robert Zika: „Setkání s nositeli Nobelovy ceny v Lindau“, AB 2015/7-8.)

... 1 « 29 30 31 32 33 34 35 » 37 ...

Nejnovější články

Školy čelí hackerským útokům, řešení nabízí služba ThreatGuard

Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...

Jako Hermionina kabelka – nový materiál, jehož tvůrci dostali Nobelovu cenu za chemii 2025

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.

Za pionýrem ruské fúze – Vladimírem Mučovatovem

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...

Virtuální průvodce pro dobíjení elektroaut

Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail