Rubriky

Bolometer (od starověkého řeckého balleinu, hodit, poslat) je zařízení pro měření intenzity dopadajícího elektromagnetického záření, které zahřívá materiál a tím mění jeho elektrický odpor závislý na teplotě. Sám o sobě je až překvapivě jednoduchý, ale je ho nutné přizpůsobit podmínkám, ve kterých bude měřit. Podmínky můžou být mechanické či tepelné namáhání, rozlišovací schopnost jak prostorová, tak časová atd. Bolometry jsou důležitým diagnostickým zařízením pro udržení rovnováhy výkonu tokamaku ITER.

Pro napájení systému ionto-cyklotronového rezonančního ohřevu navrhuje organizace ITER a její partneři nejen nové antény, které budou ústit přímo do tokamakové nádoby, ale také robustní přenosová vedení, která propojí antény s vysokofrekvenčními zdroji energie ve dvou různých budovách. Dodatečný ohřev plazmatu tokamaku ITER rezonanční elektromagnetickou energií na ionto-cyklotronové frekvenci je naplánován na rok 2028.

Naprosto zásadním nedostatkem jinak úspěšných tokamaků je pulzní provoz. Bohužel u transformátoru, kterým tokamak je, jde o principiální vlastnost. Sice se rýsují možnosti jak slabinu alespoň zmírnit, ale zcela nahradit elektromagnetickou indukci jiným způsobem buzení elektrického proudu v plazmatu se nepodařilo. Zatím! Až nedávno se objevila zpráva… Nedávný výzkum ukazuje, že by mělo být možné dosáhnout ustáleného stavu - konkrétně celé jedné hodiny trvání fúzní produkce v tokamaku ITER. Dosáhnout tohoto kýženého stavu by se mělo pomocí kombinace základních systémů ohřevu plazmatu a buzení proudu, zejména zvýšením energie dodávané do plazmatu svazkem neutrálních částic a ohřevem elektronovou cyklotronovou frekvencí.

Další kolo postupné modernizace fúzního zařízení Wendelstein 7-X v Ústavu fyziky plazmatu (IPP) Maxe Plancka v Greifswaldu je v plném proudu. Vodou chlazený vnitřní plášť vakuové nádoby bude zárukou provozu zařízení při vyšším ohřevovém výkonu a tedy i vyšší teplotě a umožní delší pulzy v plazmatu. Cílem je pulz trvající půl hodiny!

První z deseti cívek toroidálního pole, které má dodat Evropská domácí agentura ITER Fusion for Energy, je připravena k odeslání. Je to první výstup desetiletého programu, do kterého je zapojeno více než 700 lidí a 40 společností.

Od začátku roku 2016 hodnotí Organizace ITER pokrok projektu podle významných mezníků, které identifikovala Rada ITER. Ať už se to týká stavby, výroby nebo dodávek – nebo spíše programových milníků, jako je nábor a podpisy smluv – jsou to milníky závisející na mnoha tisících aktivitách, které lemují postup od roku 2007 k prvnímu plazmatu. Po neuvěřitelných 13 letech je jáma (pit) připravena přijmout reaktor. 13 roků se připravovalo zázemí: Montážní hala (Assembly Hall), Budova vysokých frekvencí (Radio Freqency Building), Servisní budova (Service Building), AC/DC měnírna pro napájení cívek magnetických polí (Magnet Power Conversion Buildings), Budova cívek poloidálního pole (Poloidal Field Coils Building), Trojbudoví (tokamak, tritium, diagnostika; Tokamak Complex), Transformátorová stanice – rozvodna (400 kV Switchyard) - to jsou jen základní a největší budovy tvořící pozadí vlastnímu reaktoru. To vše pospojované kilometry potrubí, elektrického vedení silnoproudého, slaboproudého či digitálního.