Rubriky

Minulý rok přinesl vydání několika původních knižních titulů našich autorů, které jistě zaslouží pozornosti. Patří mezi ně i nová publikace „Utajené vynálezy“, kterou s podtitulem „Záhadní géniové, tajné objevy, zakázané vědomosti“ vydalo nakladatelství Alpress (Frýdek-Místek 2015, 1. vyd., 304 str.) ve své populární edici „Knihy záhad“. Autorem je úspěšný spisovatel, publicista a novinář, vystudovaný jaderný technik a zemědělský inženýr Jan A. Novák. Jeho doménou jsou tajemné jevy a záhady (Záhady Bible, Tajemná podzemí na našem území, Největší záhady středomoří, Záhady oceánu, Tajemné Česko, Utajené osobnosti českých dějin, Kopce a hory opředené tajemstvím), literatura faktu (Tunguzský meteorit, Život ve vesmíru, Smrt vzdušných obrů), popularizace vědy a techniky, webové projekty i sci-fi povídky.

V periodické tabulce najdeme chemické prvky uspořádané v úhledných sloupcích a řadách, což nám pomůže odhadnout jejich vlastnosti. Pro chemiky je to první referenční bod pro další bádání – jak například vyvinout lepší katalytické konvertory nebo jak rychleji vyrobit beton, popř. vyhledat nejlepší materiály pro lékařské implantáty. Většina látek ve vesmíru se však nevyskytuje - tak jako na povrchu Země – v chladných a klidných podmínkách. Více než 99,9 % hmoty se nachází na planetách a hvězdách v prostředí vysokých teplot a zejména ohromných tlaků. A o vysokotlaké oblasti toho moc nevíme. Novodobí „alchymisté“ se však začínají pomalu zabývat i touto oblastí, tj. prostředím vysokých tlaků, a dosud známé fyzikální a chemické vlastnosti látek upřesňují. Vysoké tlaky mění například kapaliny v pevné látky, nekovy na kovy atd. Cílem technologů a chemiků je však nejen lépe pochopit chemii naší planety a jiných planet, ale také nalézt materiály, které jinak reagují, skladují energii účinněji nebo dokonce vedou elektřinu při pokojové teplotě, aniž kladou elektrickému proudu odpor.

Jsou jako betonová stigmata v krajině, jako jizvy v duši z prohry bez boje. Dodnes se o jejich význam v boji o československé území nebo o pocit českého poraženectví vedou vášnivé spory. Pevnosti a pevnůstky podél hraniční linie i ve vnitrozemí stále lákají fandy vojenské historie i náhodné turisty. Jeden z dobře udržovaných a často navštěvovaných vojenských objektů můžete při troše pozornosti vidět cestou k polské hranici u východočeského města Náchod.

V roce 2012 ITER Organization podepsala se španělskou společností Equipos Nucleares SA (ENSA) smlouvu o svařování vakuové komory tokamaku.  Svařování komponenty o hmotnosti 8 000 tun bude trvat dvěma stovkám specialistů čtyři roky a přijde celkem na 74,5 miliónů eur. Ropovod Družba se „svařoval“ 10 let, ten však měřil 4 000 km. Smlouva zahrnuje kromě vlastního spojení devíti segmentů zkoušky svařování na místě stavby, vývoj speciálních svařovacích technologií, vývoj a zkoušení svařovacích automatů a prověření kvalifikovanosti obsluhy. Koncem roku 2015 předvedla společnost ENSA testování prototypů svařovacích nástrojů. Vakuová komora patří k budovanému termojadernému experimentálnímu reaktoru ITER, který sedm partnerů staví od roku 2007 na jihu Francie 96 kilometrů severně od Marseilles.

Z rodinného fotoalba přináším příběh, který provází portrét mého pradědečka Michala. Patřil do první generace Hofmanů, kteří se narodili v Rusku, kam se přestěhovala rodina jeho otce v šedesátých letech 19. století z Příbrami. Michalova maminka, ruská šlechtična Olga Mezenceva, byla dcerou vysokého státního úředníka ministerstva národní osvěty, velkostatkáře Ivana Mezenceva a Adély Lidie Hahn. Jména napovídají, že tato oblast Ruska byla v dané době domovem mnoha různých národností.

Asi všichni někdy zaslechli ránu od letadla pohybujícího se na hranici rychlosti zvuku, případně rovnou nadzvukovou rychlostí. To první je sonický třesk, to druhé způsobila Machova rázová vlna. Oba jevy zkoumal a popsal významný fyzik Ernst Mach. Jeho jméno nese v této části akustiky a aerodynamiky užívaná veličina Machovo číslo Ma, udávající poměr měřené rychlosti a rychlosti zvuku v daném prostředí (tedy zpravidla atmosférického vzduchu). Někdy se pro stručnost rychlost Ma = 1 bere rovnou jako jednotka; jeden mach (1 Ma) představuje při teplotě 0 °C rychlost 1 193 km/h. K třesku dochází, už když se letadlo rychlosti zvuku přiblíží; extrémní zhuštění vodních par lze přitom okolo jeho čela přímo pozorovat. Tzv. Machův kužel tvořící rázovou vlnu vzniká při nadzvukové rychlosti stejným mechanismem, jako vzniká kýlová vlna za lodí pohybující se po hladině vody rychleji, než činí rychlost povrchových vln (a to je téměř vždy).