Rubriky

Článků v rubrice: 3075

Svařit, ale neprovařit!

V roce 2012 ITER Organization podepsala se španělskou společností Equipos Nucleares SA (ENSA) smlouvu o svařování vakuové komory tokamaku.  Svařování komponenty o hmotnosti 8 000 tun bude trvat dvěma stovkám specialistů čtyři roky a přijde celkem na 74,5 miliónů eur. Ropovod Družba se „svařoval“ 10 let, ten však měřil 4 000 km. Smlouva zahrnuje kromě vlastního spojení devíti segmentů zkoušky svařování na místě stavby, vývoj speciálních svařovacích technologií, vývoj a zkoušení svařovacích automatů a prověření kvalifikovanosti obsluhy. Koncem roku 2015 předvedla společnost ENSA testování prototypů svařovacích nástrojů. Vakuová komora patří k budovanému termojadernému experimentálnímu reaktoru ITER, který sedm partnerů staví od roku 2007 na jihu Francie 96 kilometrů severně od Marseilles.

Z Příbrami na Černé moře

Z rodinného fotoalba přináším příběh, který provází portrét mého pradědečka Michala. Patřil do první generace Hofmanů, kteří se narodili v Rusku, kam se přestěhovala rodina jeho otce v šedesátých letech 19. století z Příbrami. Michalova maminka, ruská šlechtična Olga Mezenceva, byla dcerou vysokého státního úředníka ministerstva národní osvěty, velkostatkáře Ivana Mezenceva a Adély Lidie Hahn. Jména napovídají, že tato oblast Ruska byla v dané době domovem mnoha různých národností.

Uctění památky Ernsta Macha

Asi všichni někdy zaslechli ránu od letadla pohybujícího se na hranici rychlosti zvuku, případně rovnou nadzvukovou rychlostí. To první je sonický třesk, to druhé způsobila Machova rázová vlna. Oba jevy zkoumal a popsal významný fyzik Ernst Mach. Jeho jméno nese v této části akustiky a aerodynamiky užívaná veličina Machovo číslo Ma, udávající poměr měřené rychlosti a rychlosti zvuku v daném prostředí (tedy zpravidla atmosférického vzduchu). Někdy se pro stručnost rychlost Ma = 1 bere rovnou jako jednotka; jeden mach (1 Ma) představuje při teplotě 0 °C rychlost 1 193 km/h. K třesku dochází, už když se letadlo rychlosti zvuku přiblíží; extrémní zhuštění vodních par lze přitom okolo jeho čela přímo pozorovat. Tzv. Machův kužel tvořící rázovou vlnu vzniká při nadzvukové rychlosti stejným mechanismem, jako vzniká kýlová vlna za lodí pohybující se po hladině vody rychleji, než činí rychlost povrchových vln (a to je téměř vždy).

Jak to bylo s fúzí – část pátá

Příběh vojáka Rudé armády ze Sachalinu Olega Alexandroviče Lavrentěva je takřka neuvěřitelný. Sedmnáctiletý chlapec se zájmem o atomovou fyziku dobrovolně narukoval na vojnu a při sovětsko-finském konfliktu získal medaili za statečnost. Konec války ho zastihl na ostrově Sachalin. Maturitu složil přes zákaz vojákům studovat dálkově – svými přednáškami o využití atomové energie v armádě pro mužstvo i velitelský sbor si však získal potřebnou protekci.

(Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zde  http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha, třetí 28. 11. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1750-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-treti, čtvrtý 28. 1. 2016 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1771-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-ctvrta )

Češi si váží vědy a jsou ochotni přijímat změny

Postoj Čechů ke změnám, inovacím a rozvoji ve vědě i učení zkoumalo dotazníkové šetření „Bayer barometr“. Z rozsáhlého výzkumu mimo jiné vyplynulo, že česká společnost je vůči změnám sice otevřená, ale aktivně změny Češi nevyhledávají. Výsledky také ukazují výkonnostní a individualizovaný charakter současné české společnosti. Pro úspěch v životě je pro 87 % Čechů klíčová schopnost adaptace na měnící se podmínky, doprovázená ochotou riskovat (důležitá pro 75 % populace). Podle žen pak nejdůležitější změnou pro lepší život je změna životního stylu (87 %), zatímco pro muže je nejdůležitější změna v práci (80,7 %). 66 % Čechů uvedlo, že v nové situaci hledají raději nová fungující řešení, než aby si věci dělali „postaru“.

V Padově zkoušejí největší injektor svazku neutrálních částic na světě

Tokamak ITER bude využívat tři typy ohřevu plazmatu. Od ohmického, přes vysokofrekvenční po NBI (Neutral Beam Injection). Zatímco vysokofrekvenční ohřev plazmatu lze vzdáleně přirovnat k ohřevu v mikrovlnné troubě, ohřev pomocí NBI připomíná ohřev kávy horkou parou.

... 1 « 232 233 234 235 236 237 238 » 513 ...

Nejnovější články

Od draků a holubů k leteckým snímkům. Jaká je historie focení světa shůry?

Ortofotomapy jsou nepostradatelným podkladem pro moderní územní plánování, stavitelství, environmentalistiku a řadu dalších oborů.

Jak může ionizující záření pomoci při recyklování plastů

„Světový závazek skoncovat se znečištěním plasty je jasný a nepopiratelný,“ řekla Inger Andersen, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), když se v ...

Teenageři staví drony pro záchranáře a přemýšlejí, jak zamezit plýtvání

Středoškoláci nevnímají umělou inteligenci jako hrozbu, ale jako příležitost dělat věci jinak a lépe. Projekty na téma AI: Cesta k udržitelnější budoucnosti? představila desítka finalistů programu Samsung Solve for Tomorrow.

40 let od spuštění Jaderné elektrárny Dukovany

Přesně 3. května uplynulo 40 let od zahájení zkušebního provozu první jaderné elektrárny na území České republiky. Jsou to Dukovany, které leží u obce stejného ...

10 nejzajímavějších projektů malých modulárních reaktorů roku 2025

Celosvětový zájem o malé modulární reaktory (Small Modular Reactors, SMR) stále roste. Významně jej urychlil rychlý vstup datových center na trh (v souvislosti s rozvojem umělé inteligence).

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail