Rubriky

Radioaktivní zbytky zůstávají nejen po energetickém využití uranu, ale všude tam, kde se radioaktivní látky používají – v medicíně, průmyslu, výzkumu. A tak i v Rakousku, které hlasitě samo sebe označuje za „bezjaderné“, vznikne každoročně 115 tun radioaktivního odpadu. Jedná se o nízkoaktivní a středně aktivní odpad, většinou s poločasem rozpadu do stovek let. Tři rakouské experimentální reaktory však vyprodukovaly i vyhořelé jaderné palivo, i když jeho radioaktivita je oproti použitému palivu z energetických reaktorů mnohem nižší.

Výhrady občanů proti větrné energii a stavbě větrných elektráren často vycházejí z mylných nebo zkreslených informací. Přinášíme odpovědi na nejčastější mýty. Jako příklad uvádíme projekt větrných elektráren u Stříbra v západních Čechách.

Francouzská jaderná společnost Areva podepsala 5. ledna 2009 kontrakt s nigerijskou vládou na dolování uranu v ložisku Imouranen v Nigeru. Je to největší ložisko v Africe. Dolování začne v roce 2012 a Niger se tak stane druhým největším producentem uranu na světě. Areva předpokládá roční těžbu 5 000 tun po dobu více než 35 let a do otevření dolu chce investovat 1,2 miliardy eur.

Deset let po svém zrození se slovo tokamak stalo slovem mezinárodním, stejně jako svého času slovo sputnik. Od průlomového modelu T-3 k největšímu tokamaku na světě – tokamaku JET – bylo tehdy v roce 1968 ještě daleko. Věda a technika tuto vzdálenost zvládla na výbornou a s vervou se pustila do díla, které nemá v historii světové vědy a techniky obdoby. Sedm vyspělých států se dnes zcela rovnoprávným způsobem podílí na realizaci posledního kroku před výrobou elektřiny pomocí termojaderné fúze, na stavbě zařízení ITER.

Z titulku by se snad zdálo, že se jedná o článek věnující se tajným armádním šifrám nebo snad záhadnému zaklínadlu jakéhosi šamana. Ale není tomu tak. Slova uvedená v titulku jsou akronymy (zkratková slova) vyjadřující postoje jednotlivců nebo skupin (politických stran, hnutí, firem apod.) k budování nejrůznějších, nejčastěji obecně prospěšných staveb.

Komerční velkokapacitní zahrádkářství v ruském městě Dmitrov bylo nedávno rozšířeno o další skleníky na pěstování růží, ve kterých byl instalován speciální kogenerační a současně hnojicí systém General Electric Jenbacher. Tento systém zajišťuje vytápění a výrobu energie pro umělé osvětlení a navíc i hnojení odpadním oxidem uhličitým. Vysoce efektivní systém přináší nejen úsporu energie, ale umožňuje také vyšší produkci.