Rubriky

Rentgenové záření je elektromagnetické vlnění s vlnovou délkou více než tisíckrát kratší než je vlnová délka viditelného světla. Záření bylo nazváno podle svého objevitele, německého fyzika Wilhelma Conrada Röntgena. První vědeckou zprávu o rentgenových paprscích podal jejich objevitel 28. prosince 1895 a už v prvních týdnech následujícího roku se o nich prostřednictvím novin dozvěděl celý svět...

Při používání běžné kancelářské lepicí pásky budeme muset být opatrnější, radí s úsměvem vědci. Podle výzkumu University of California v Los Angeles dochází totiž při odvíjení lepicí pásky ke vzniku krátkých opakujících se rentgenových záblesků.

Skutečným unikátem se může pochlubit severočeská elektrárna Tušimice II Skupiny ČEZ. Využívá totiž nejdelší pohyblivý přívod energie na světě. Jeho celková délka přesahuje 600 metrů! Konkurentem jí může být asi jen 500metrové vedení v Singapuru. Jen pro představu: tušimické vedení by stačilo přetnout šest fotbalových hřišť naskládaných za sebou.

Wikipedie na téma vodního trkače uvádí: “Vodní trkač je jednoduché vodní čerpadlo, poháněné vodou. Využívá energii proudící vody. Proud vody je pravidelně uzavírán trkacím ventilem. Vzniklé rázy slouží k čerpání vody přes výtlačný ventil do výšky několikanásobně vyšší, než je rozdíl hladin vody, která trkač pohání.“ Na internetu však najdeme na toto téma i značně poetičtější vysvětlení: „Trkač není zařízení, které si člověk koupí (nebo postaví), spustí a jde pryč. Trkač je jako umělecký hudební nástroj. Je třeba mu věnovat čas a pečlivě jej naladit na podmínky, v nichž má fungovat. Dobře se vám za to odmění. Je-li provozován sezónně, je třeba mu věnovat péči i „po koncertě” a pečlivě jej uložit. Je to úžasné zařízení. Vydržím dlouhé minuty sedět v lese u potoka a pozorovat rytmický koncert běžícího trkače, doprovázený šuměním mohutného vějíře rozstřikované vody. Je to skoro tak uklidňující, jako pověstné pozorování rybiček v akváriu.“ http://www.pterodactylus.cz/trkac2005.php

29. ledna 2009 zahájila Evropská komise provoz superpočítačové sítě pro vědce, kteří se podílejí na projektu ITER, tj. prvního reaktoru využívajícího jadernou fúzi.

Znějí vám zákony termodynamiky poněkud archaicky? Nedivte se, platí totiž od nejstarších věků a nejspíš také platit budou, co fyzika fyzikou bude. Pro současníky tkví jejich kouzlo v tom, že i přes svou nepochybně negativní formulaci (jde jen o zákazy, ostatně jako v případě skoro všech zákonů vymyšlených lidmi pro obyvatele naší planety) jsou kupodivu velmi konstruktivní. Dokonce do té míry, že z nich lze odvodit pozitivní výsledky, ba i návod, jak měřit a číselně stanovit teplotu. Ta se pak nazývá teplotou termodynamickou a měří se v kelvinech (K).