Rubriky

Koncem října 2008 se podařilo dosáhnout podstatného pokroku při testech nového druhu pohonu kosmických lodí. Jde o iontový pohon, ve kterém nabité částice pracovního média, nejčastěji plynu, urychluje elektromagnetické pole. Zdrojem elektrické energie pro tyto účely bude jaderný reaktor.

Nanoantény absorbují energii infračerveného záření Fotovoltaické panely přeměňují sluneční záření na elektrický proud a v budoucnu by se mohly stát významným zdrojem energie. Ze všech slunečních paprsků, které k nám naše hvězda posílá, si panely ovšem vybírají jen úzkou část, viditelné a částečně i ultrafialové záření. Všechny ostatní části spektra zůstávají nevyužity a přitom nesou takové množství energie! Kupříkladu infračervené záření. Dopadá k nám nejen ve slunečních paprscích, ale vyzařují ho i všechny živé bytosti, pracující stroje a dokonce i zahřátá zem.

Radioaktivní zbytky zůstávají nejen po energetickém využití uranu, ale všude tam, kde se radioaktivní látky používají – v medicíně, průmyslu, výzkumu. A tak i v Rakousku, které hlasitě samo sebe označuje za „bezjaderné“, vznikne každoročně 115 tun radioaktivního odpadu. Jedná se o nízkoaktivní a středně aktivní odpad, většinou s poločasem rozpadu do stovek let. Tři rakouské experimentální reaktory však vyprodukovaly i vyhořelé jaderné palivo, i když jeho radioaktivita je oproti použitému palivu z energetických reaktorů mnohem nižší.

Výhrady občanů proti větrné energii a stavbě větrných elektráren často vycházejí z mylných nebo zkreslených informací. Přinášíme odpovědi na nejčastější mýty. Jako příklad uvádíme projekt větrných elektráren u Stříbra v západních Čechách.

Francouzská jaderná společnost Areva podepsala 5. ledna 2009 kontrakt s nigerijskou vládou na dolování uranu v ložisku Imouranen v Nigeru. Je to největší ložisko v Africe. Dolování začne v roce 2012 a Niger se tak stane druhým největším producentem uranu na světě. Areva předpokládá roční těžbu 5 000 tun po dobu více než 35 let a do otevření dolu chce investovat 1,2 miliardy eur.

Deset let po svém zrození se slovo tokamak stalo slovem mezinárodním, stejně jako svého času slovo sputnik. Od průlomového modelu T-3 k největšímu tokamaku na světě – tokamaku JET – bylo tehdy v roce 1968 ještě daleko. Věda a technika tuto vzdálenost zvládla na výbornou a s vervou se pustila do díla, které nemá v historii světové vědy a techniky obdoby. Sedm vyspělých států se dnes zcela rovnoprávným způsobem podílí na realizaci posledního kroku před výrobou elektřiny pomocí termojaderné fúze, na stavbě zařízení ITER.