ELEKTROMOBILY? Proč ne? A proč ano?
Motto: Na všech vesmírných tělesech kolem nás, nejméně do vzdálenosti tak 10 000 světelných let jezdí pouze a jen samé elektromobily. Na Zemi se to před sto lety nějak zvrtlo!!
Motto: Na všech vesmírných tělesech kolem nás, nejméně do vzdálenosti tak 10 000 světelných let jezdí pouze a jen samé elektromobily. Na Zemi se to před sto lety nějak zvrtlo!!
NASA testuje vliv slunečních erupcí na budoucí astronauty Roku 1972 unikli astronauté mise Apollo jen o vlásek katastrofě. Na Slunci se druhého srpna objevila mocná sluneční skvrna a zahájila sérii silných erupcí, které trvaly více než týden. Erupce zaplavily vesmír rekordně vysokou dávkou protonové radiace. Jen shodou okolností se tak stalo mezi misemi 16 a 17 a astronauté sluneční bouři přečkali pod ochranou elektromagnetického deštníku Země. Vzhledem k tomu, že NASA plánuje výstavbu obydlené základny na Měsíci a přípravu pilotovaných letů k Marsu, je více než pravděpodobné, že se dříve či později astronauté se sluneční bouří v kosmu střetnou. Otázkou zůstává, co takové setkání provede s lidským tělem.
Elektromechanické jevy, zejména piezoelektřina a pyroelektřina, jsou dnes široce aplikovanými jevy v mnoha oborech lidské činnosti. Spektrum aplikací zahrnuje senzory, převodníky mechanických veličin, aktory a ultrazvukové motorky a patrně každý z nás vědomě či nevědomě některou z těchto aplikací používá v každodenním životě. Výzkum a vývoj nových aplikací není ani zdaleka uzavřen – dnešními velice zkoumanými možnostmi je použití piezoelektrických prvků ke generaci náboje jako náhrada baterií (tzv. „energy harvesting“ např. pro nabíjení mobilní elektroniky a senzorů umístěných na nepřístupných místech), autonomně pracující senzory, lékařská ultrazvuková diagnostická a léčebná technika atd. Tím využití těchto jevů slouží k automatizaci a úsporám elektrické energie, zlepšuje komfort a kvalitu našeho života. Studium a výzkum piezoelektrických vlastností je velmi zajímavým a perspektivním oborem studia, které tradičně uskutečňuje Technická Univerzita v Liberci jako součást některých studijních programů.
V polovině dubna proběhl v Jaderné elektrárně Temelín již druhý ročník Jaderné maturity. Další z vybraných studentů z jihočeských škol se tak mohli zblízka seznámit s jadernou elektrárnou a s jejím provozem.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.