Rubriky

Úplné pochopení a napodobení procesu fotosyntézy, který umožňuje rostlinám, řasám a dalším organizmům získávat energii ze slunečního záření, by mohlo lidstvu otevřít cestu k novému zdroji energie či přinejmenším vylepšit současné technologie. Američtí vědci přišli s objevem, který vysvětluje záhadu, nad kterou si vědci lámali hlavy více než 3 desetiletí.

V nové monografické publikaci „Věda v českých zemích / Dějiny fyziky, geografie, geologie, chemie a matematiky“ (Česká technika - nakladatelství ČVUT, Praha 2019, 1. vyd., 555 str.) je pětičlenným týmem našich předních vědeckých pracovníků ve svých oborech a mnohaletých vysokoškolských učitelů (prof. RNDr. Ivo Kraus, DrSc, FEng., dr. h. c.; prof. PhDr. Eva Samotavová, DrSc.; doc. RNDr. Zdeněk Kukal, DrSc.; doc. RNDr. Soňa Štrbáňová, CSc.; prof. RNDr. Martina Bečvářová, Ph. D.; doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc.) mapován vývoj pěti přírodovědných oborů od 14. do 20. století a částečně aktualizován až do počátků 21. století.

Prostředí distribučních sítí se mění: tok elektřiny přestává být jednosměrný od výrobce přes distribuci k zákazníkovi, ale mění se na obousměrný, neboť zákazník se prostřednictvím obnovitelných zdrojů stále častěji stává výrobcem. Sílí potřeba rychlejšího přístupu k informacím. O slovo se hlásí moderní technologie, které pronikají do všech částí rozvodných sítí. ČEZ Distribuce v letech 2020 – 2025 investuje do zajištění kvalitních a spolehlivých dodávek elektřiny přes 83 miliard korun. Více než čtvrtina naplánovaných prostředků, tedy přes 23 miliard korun, míří do digitálních technologií.

Lidstvo může prospívat na této planetě jen tehdy, dokud k nám planeta bude vlídná. Jaké jsou však limity „vlídnosti“? Tuto otázku si v roce 2009 položil Johan Rockström, profesor na universitě ve Stockholmu, v rámci prvního vědeckého rozboru bezpečných životních podmínek. On a jeho 28 spolupracovníků je nazvali planetárními hranicemi. Varovali, že jestliže překročíme kteroukoliv z těchto hranic, riskujeme destabilizaci života podporujících systémů a uvedení planety do chaotického stavu. Špatnou zprávou je to, že lidstvo již překročilo čtyři z uvedených devíti hranic. Redaktor Fred Pearce klade Johanu Rockströmovi následující otázky.

V belgickém výzkumném reaktoru 2 (BR2), jednom ze tří provozovaných výzkumných reaktorů v Belgickém jaderném výzkumném středisku (SCK-CEN) v Mol na severovýchodě Belgie, byl ozářen první terčík z nízkoobohaceného uranu (LEU, Low Enriched Uranium). SCK-CEN je klíčovým partnerem střediska IRE (Belgický institut radioelementů) pro výrobu radioizotopů. Nejčastěji užívaným radionuklidem v nemocnicích je technecium 99m (^99mTc), které se přímo na odděleních nukleární medicíny připravuje jako dceřiný produkt z molybdenu 99 (⁹⁹Mo). Výrobci radionuklidů tedy připraví ⁹⁹Mo a co nejrychleji ho odešlou k příjemcům. Ústav IRE, se sídlem ve Fleurusu, uvedl, že první dávka ⁹⁹Mo-99 bude odeslána do USA. V USA je nukleární medicína velmi rozšířená - technecium se používá denně ve více než 40 000 postupech!

Vývoj elektroniky a výpočetní techniky naráží na fyzikální limity.Už téměř není možné jednotlivé prvky dále zmenšovat a zvyšovat jejich efektivitu a výkon. Prolomení těchto limitů slibuje ovládnutí kvantových technologií. Ty se přitom prolínají mnoha oblastmi od kvantové fyziky, přes informace a komunikaci, nanomateriály a nanostruktury, kvantovou fotoniku, optiku a plazmoniku, nové laserové generátory, nové materiály s unikátními vlastnostmi, až po matematickou fyziku a modelování. Celému tomuto širokému spektru se věnuje nově akreditovaný doktorský studijní program Kvantové technologie na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Nový studijní obor přispěje zcela jistě k rozvoji tradičních i zcela nových oborů.