Rubriky

V africké Botswaně, pod jejímž územím leží obrovské zásoby uhlí, má začít těžba a export uhlí. Zásoby uhlí v Botswaně byly objeveny v 60. letech, ale až do dnešní doby zůstaly v podstatě netknuté. Vedly k tomu dva důvody: nízký počet obyvatel (2,3 milionu) a nedostatečná infrastruktura umožňující jeho export. Věří se, že botswanské zásoby uhlí jsou největší v Africe, ale stále se přesně neví, jak jsou velké a jak kvalitní. Analýza z roku 2012 uváděla 28,5 miliardy tun, tedy by se jednalo o dosud největší netěžené ložisko na světě. Klimatičtí vědci však alarmují: aby bylo možné udržet lidmi vytyčené globální klimatické cíle, měly by tyto zásoby zůstat pod zemí! Několik firem již zahájilo těžbu a první zásilka byla po železnici expedována do Jižní Afriky.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, The International Atomic Energy Agency (IAEA)) spustila pětiletý výzkumný projekt na definování a vyladění metod pro testování pravosti potravin a správnosti obsahových složek uvedených na etiketách potravin. Do analýz založených na jaderných technikách se zapojili experti ze 16 zemí. IAEA na projektu spolupracuje s Organizací pro potraviny a zemědělství (Food and Agriculture Organization (FAO)) Spojených národů. Výsledkem projektu bude pomoc rozvojovým zemím bojovat s podvody zejména u vysoce ceněných potravinových produktů jako je med, káva, speciální variety rýže apod.

V pohoří Radan v jižním Srbsku přitahují turisty zvláštní skalní útvary. Jmenují se Djavolja Varoš (Ďábelské město) a tvoří je více než 200 skal ve tvaru sloupů zakončených kameny. Místní mytologie v útvarech vysokých od 2 do 15 m a širokých 4 až 6 metrů vidí zkamenělé svatebčany, geologie vysvětluje přírodní jev rozdílnou erozí hornin s různými vlastnostmi. Jiná věda, jaderná fyzika, pak pomáhá s mapováním této eroze a určením nejlepších způsobů, jak pozoruhodný přírodní útvar konzervovat.

V tzv. boji proti změně klimatu se hovoří takřka výhradně o energetice. Producentem CO₂ však nejsou jen elektrárny na fosilní paliva. Významnou úlohu hraje například výroba oceli a cementu, která se podílí na globálních emisích CO₂ asi 16 % (což se rovná uhlíkové stopě USA). Následuje výroba hliníku, amoniaku a plastů.

Kde vznikl duchovní koncept zla? Jedním z možných vysvětlení mohou být pokusy lidí porozumět infekčním chorobám a vypořádat se s nimi. Spojování nemocí a jejich příznaků se záhadnými zlými silami je praxe, která fungovala v tradičních systémech náboženství až do poloviny 19. století, kdy teprve medicína zavedla teorii choroboplodných zárodků. Teorie zárodků odhalila, že příčinou nemocí jsou spíše mikroskopické patogeny než zlovolní duchové.

Indická vláda rozvíjí masivní vlastní jaderný program jako jednu z částí rozvoje domácí infrastruktury. Uložila si ambiciózní cíle zejména v růstu instalované kapacity pro výrobu elektřiny. Nyní provozuje 22 reaktorů a 8 nových staví. Protože nemá dostatek vlastního uranu, vyvíjí unikátní palivový cyklus založený na thoriu, kterého má domácí zásoby. Indie má také jaderné zbraně a nepodepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, proto má těžkosti získat pro svůj jaderný energetický program zahraniční spolupráci.