Radíme vám















Uprostřed jizerskohorské obce Desná trůní pár metrů od potoka slušně velký balvan: cca metr a půl krát metr a půl. Desetitisíce let se povaloval někde nahoře v lesích údolí potoka Bílá Desná: cesta na současné místo mu ale trvala sotva pár minut a člověk při tom nemusel ani hnout prstem. Zázrak se tu ovšem nekonal – bohužel. Deska na onom kameni nabádá i vysvětluje: „Poutníče – postůj! Dne 18. září 1916 protrhla se hráz údolní přehrady. Rozpoutané živly proměnily naše chudé ale krásné údolí v sutiny. 62 obětí na životech, 33 zničených a 69 poškozených domů, 307 osob bez přístřeší. Tento balvan, vlnami připlavený, jest svědkem onoho soudného dne.“
Před koncem roku vám jistě neunikly zprávy o sněhové kalamitě. Možná jste i vy patřili k obyvatelům nedobrovolně ponořeným do tmy. Určitě jste nadávali na „ty energetiky, co to zase dělají, jak to, že to hned neopraví...“ a tím „hned“ jste mysleli tak maximálně třicet vteřin...
Už z dálky je slyšet smích a povyk, louka je rozježděná desítkami pneumatik, každou chvíli někde zapípá esemeska, nad vším se vznáší štěkot psů a křik batolat. I tak mohou vypadat závody orientačního běhu, za nimiž vyráží do přírody víkend co víkend stovky lidí. Jenže ten, kdo by v původně vojenské disciplíně hledal únik před počítači, bude zklamán, neboť křemíkové čipy už dorazily i sem. A jak je jejich dobrým zvykem, zcela nové teritorium pohltily. Bez nich by to prý už nešlo, lidé si totiž zvykli na rychlost a přesnost.
Historie dosud proběhlých čtyř desítek let jedenadvacátého století je ze všeho nejvíc historií boje s hladem. Žádné futurologické studie té doby nepřipravily politiky ani vědce – a už vůbec ne společnost – na to, co začalo pouhým mávnutím motýlích křídel. Doslova.
Nová soutěžní otázka na listopad a prosinec:
Která vodní elektrárna byla v Česku postavena jako první, a která vodní elektrárna v Česku je nejstarší dosud funkční?
V září a říjnu jsme vám zamotali hlavu medicínskou otázkou, který sval v lidském těle přednostně nespotřebovává glykogen, ale tuky. Správná odpověď je sval soleus. Soleus je hluboký lýtkový sval, který je převážně složený z pomalých typů svalových vláken, a na rozdíl od rychlých svalů, které mají vyšší zásoby glykogenu, který využívají rychle, sval soleus spoléhá více na oxidaci tuků jako zdroj energie při dlouhodobé práci. Přestože soleus určité zásoby glykogenu má, spotřebovává hlavně tuky, což podporuje jeho funkci vytrvalostního svalu. (Spalování tuků vsedě: Přínosy cviku soleus push-up) Glykogen je ve všech, i v hladkých svalech, ale v některých hodně málo, což je právě sval soleus a třeba i srdeční sval.
Odměnu posíláme panu Luboši Zoubkovi do Brna. Gratulujeme!
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
Zdroj: www.Youtube.com