Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Módní koutek

Hitem letošní letní sezóny se staly modrožluté klapky na uši od salónu Gaultier.

Vzácná syntéza elegance a pokročilé techniky na milánské přehlídce šokovala – zatímco hudební přehrávače se do ušních klapek vkládají už téměř desítku let, poprvé se podařilo do nich umístit termočlánky, které i během letních mrazíků udrží přirozenou teplotu uší a umožní stavět na odiv krásné vlasy. Slavná modelka Františka Kouklová byla poctěna tím, že jako první s nimi vystoupala na přehlídkové molo. Její fotografie z této přehlídky oblétly díky časopisu Vogue celý svět.
 Hnutí ekologických aktivistů, které začalo na přelomu tisíciletí, vnutilo společnosti názor, že globální oteplování je nutné řešit radikálními opatřeními. Hlasy volající po střízlivosti byly umlčeny a nahrazeny politickým rozhodnutím zastavit růst průměrné teploty na Zemi jakýmikoliv způsoby.
 Pomyslná zlatá medaile v kategorii cimrmanovského hledání slepých uliček patří bezesporu pokusu rozprašovat do atmosféry atomární platinu. Jako katalyzátor měla upravit chemismus atmosféry a vyčistit ji od většiny skleníkových plynů. Levicové frakce Zelených jásaly: bohatství konečně poslouží lidem! Celebrity demonstrativně odevzdávaly své platinové šperky a stárnoucí filmové hvězdy se s chutí zviditelňovaly dary platinových náušnic a manžetových knoflíčků. Mít šperk z platiny se považovalo za něco neslušného a krádeže platinových náramků se pojišťovnám kvůli případné ostudě raději ani nehlásily. Muzea zachránila jen malou část svých sbírek platinových šperků a archeologických nálezů.
 Jenže v atmosféře byla vedle skleníkových plynů i řada stopových prvků, které rychle způsobily to, čemu chemici říkají otrava katalyzátoru. Platina neškodně padala ze stratosféry na zemský povrch a do oceánů. Deset tun se naštěstí rozptýlilo tak, že se nakonec nepodařilo prokázat ani hmotovými spektroskopy.
 Zato pokus ochladit atmosféru podmořskými explozemi termitových bomb o síle stovek kilotun TNT máme v paměti všichni. Ostatně díky tomu se hitem letošního léta staly právě klapky na uši. Promíchání mořské vody v takovém objemu přesunulo ohromné množství tepla do kilometrových hlubin oceánů a přineslo kýžené snížení průměrných teplot. Jenže tenhle experiment byl proveden v roce 2030, kdy končilo čtyřicetileté období slunečního chaosu a s nástupem stability sluneční činnosti se uklidnila i křivka klimatických změn. Stačilo snížení průměrné roční teploty o půldruhého stupně, aby se do Evropy začala vracet chladná léta a ještě studenější zimy. Naštěstí se mořská voda postupně promíchává a podle střízlivých odhadů budou letní klapky na uši s termočlánky zapotřebí ještě tak nanejvýš deset až patnáct let. A móda se zase změní…

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail