Tuto zásadu jste možná slyšeli od svého otce, nebo dědečka, když jste se pokoušeli napnout nové dráty do kola velocipedu. A přesvědčili jste se, že je nutné postupovat s jakousi iterací, tj. měnili jste místa napínání i velikost vnášeného tahu. Ti méně zdatní, nebo zcela nešikovní, vytvořili z ráfku „osmičku“ a problém předali odborníkovi.

Nejprve sebou otřásla severní část Sumatry. O několik hodin později moře v Bengálském zálivu ustoupilo od pobřeží, aby se vrátilo v podobě vysoké ničivé vlny. Zemětřesení a následná tsunami si 26. 12. 2004 vyžádaly na tři sta tisíc obětí. Lze podobné jevy předvídat a zmenšovat jejich devastační účinky?

Rakovina ženského prsu je jednou z nejčastějších příčin úmrtí žen. Nalezneme-li dostatečně přesné příznaky pro včasné odhalení začínajícího nádorového bujení, je možné riziko úmrtí snížit. Je proto zřejmé, že od určitého věku je vhodné masově kontrolovat velké množství žen, provádět tzv. screening. Vize počítačem podporovaného pracoviště, kde by bylo možné prvotní třídění vyšetřovaných žen automatizovat, je tak stále lákavější.

Přirozenému skleníkovému efektu vděčíme za přijatelnou teplotu na Zemi už odedávna. Udržoval na Zemi stabilní teplotu 15 °C. Je ale již prokázaným faktem, že v posledních letech se jeho působení posiluje – průměrná teplota na Zemi roste. Naproti tomu není prokázáno (a názory se různí), zda globální oteplování nezpůsobují ještě jiné mechanismy a zda růst množství skleníkových plynů v atmosféře způsobuje svou činností člověk.

Zvykli jsme si spojovat skleníkový efekt se spalováním. Pro některé z nás proto není známo, že lidská civilizace vytváří i daleko nebezpečnější skleníkové plyny. Jedním z nich je metan.