e-zin popularizující vědu a techniku

Novodobí věštci, aneb o psychologickém profilování pachatelů trestných činů

Následující scénu známe asi všichni. Odehrává se v nesčetném množství seriálů i filmů, uveďme například seriál Specialisté na vraždy. Seriózně se tvářící vyšetřovatel či policejní psycholog, případně psychiatr, přikročí k mrtvole znásilněné dívky, prohlédne si stopy po škrcení, odříznutý prs a umělecky naaranžovanou rudou růži a s vědoucím výrazem pronese: „Pachatelem je bílý muž ve věku mezi dvaceti a čtyřiceti lety, jedináček, vychovávaný hyperprotektivní matkou, v dětství se pomočoval a trhal mouchám nožičky, žije osaměle, je kultivovaný a inteligentní a toto není jeho první vražda.”

Pozor, bomba!

Ve sdělovacích prostředcích se čas od času objeví zpráva o anonymních telefonátech oznamujících uložení bomby v nějakém objektu. Kriminalistům se původce takových telefonátů daří najít nejrůznějšími metodami. Lze například zjistit telefonní číslo nebo místo, ze kterého se volalo, ale lze také analyzovat hlas volajícího. Jak je možné poznat původce anonymních telefonátů na základě jeho hlasu?

Emoce... ty naše mršky jedny!

Smích, pláč, nenávist, láska, závist, ostych... ano, to jsou emoce a ještě desítky dalších libých, či nelibých nebo neutrálních pocitů, prožitků. Největší škálu různých emocí může ve svém vědomí vyprodukovat člověk, ale není jedinou bytostí mající emoce. Strach, bolest, radost – to zná i váš pes či kočka.

Jak ovlivňuje počasí člověka?

Známe to všichni. V období dlouhých zimních dnů pociťujeme určitou sklíčenost, úzkost, tíseň a oddělení od světa. Před bouřkou jsme naopak napjatí a dusno nechává naše nervy stále pevně nataženy. V parných letních dnech slunce přivádí tělo až k malátnosti při vedrech. Stále častěji a stále více lidí si tak pokládá otázku, proč máme vlastně tyto pocity? A můžeme se rozmarům počasí vůbec nějak bránit?

Můj kozí chlívek, sousedova stáj aneb o nacionalismu a EU

Můj dům, můj hrad, říká se. A lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. Zkrátka komu by se chtělo zbourat svůj kozí chlívek jenom proto, že mu soused nabídl k přebývání stáj?

... 1 « 603 604 605 606 607 608 609 » 647 ...

Soutěž / Červen

Předchozí otázka byla špatně položená, redakce se omlouvá. Dentin, zubovina, je měkčí než železo. To, co je v lidském těle nejtvrdší, je sklovina. Zubní sklovina má tvrdost 5 na Mohsově stupnici, je to nejtvrdší látka v lidském těle, je tvořená převážně hydroxyapatitem. Je velmi tvrdá, ale křehká – snadno se štípe při nárazu. Železo má tvrdost přibližně 4 na Mohsově stupnici, je měkčí, ale zároveň houževnatější než sklovina – lépe odolává nárazům a deformaci.

Otázka na červen, červenec a srpen je zde:

Proč se musí v jaderném reaktoru, kde probíhá štěpení izotopů uranu 235U používat moderátor (například voda nebo grafit)?

A) Aby ochlazoval reaktor B) Aby zpomaloval neutrony, které pak snáze způsobují další štěpení C) Aby chránil palivo před korozí

Na vaše odpovědi se těšíme do konce prázdnin a jeden z vás dostane dárek!

Redakce

 


Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Opište prosím text z obrázku

Video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem byste si chtěli přečíst v některém z příštích článků?

Provoz portálu v letech 2014-2022
podpořila Nadace ČEZ

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

close
detail