Hledání

Začátkem 90. let výzkumníci zjistili, že po přidáním nanočástic do kapaliny se zvyšuje její tepelná vodivost. To byl velmi významný poznatek – chlazení strojních zařízení je totiž velmi nákladné například v energetice, u motorových vozidel nebo v elektronice.

Vypadá to jako kouzlo, nebo nějaký podfuk, ale opravdu to funguje a je to vysvětlitelné normálními fyzikálními zákony. Jediné, co potřebujete, je vařící vodu a venkovní teplotu alespoň -25 oC nebo ještě nižší.

Jedenáctý ročník soutěže IT-SLOT, která prověřuje znalosti českých žáků 8. a 9. tříd z oblasti informatiky, odstartuje 14. ledna 2021. Kvůli epidemické situaci se žáci utkají pouze v jednom kole – vědomostní test bude přístupný on-line do 19.

Evropská agentura pro ITER - F4E a ITER International Organization oslavily historický okamžik, když se staveniště největšího fúzního zařízení na světě - tokamaku ITER - připojilo k francouzskému operátorovi elektrické sítě RTE (Réseau de transport d'électricité) vysokonapěťovým vedením 400 kV.

Zdálo by se to jednoduché. Ve dne je světlo a v noci tma. Intenzitu světla za dne je možno měřit luxmetry, ale jak určit intenzitu tmy? Právě touto otázkou se zabývali astronomové na brněnské hvězdárně.

Do budoucnosti sice nikdo nevidí, ale můžete si ji zahrát na počítači. Přesněji: vyzkoušet si všechny možné budoucnosti Evropské unie v jejím simulátoru. Evropa 2045 je výuková počítačová simulace, která představuje systém a fungování Evropské unie.

Kdysi dávno jsem se dopustil mladické nerozvážnosti. Vzal jsem si k ruce několik svých oblíbených sci-fi knížek a vypsal vynálezy, které byly předpověděny a které se nakonec staly realitou. Nebylo jich málo.

Každoročně zveřejňují média výsledky průzkumu „Most desired company“ – tedy průzkumu zjišťujícího, který zaměstnavatel je mezi studenty nejžádanější. Po období, kdy každý chtěl být „ajťák“ u nejzvučnějších počítačových firem, vyhrála u studentů v posledních dvou letech energetická Skupina ČEZ.

Soutěž Fyziklání existuje už dlouhých 17 let. Za tu dobu ušla dlouhou cestu. Od skromných počátků, kdy ji připravovala jen hrstka nadšených organizátorů Fyzikálního korespondenčního semináře FYKOSu a veškeré zúčastněné týmy se vešly do jediné posluchárny Matematicko-fyzikální fakulty UK, se rozrostla do nevídaných rozměrů.

Během své existence (asi 4,5 miliardy let) byla Země zasahována stovkami velkých asteroidů, které rozbíjely její povrch. Nejméně 190 z těchto kolizí (o kterých doposud víme) zanechalo kolosální jizvy, které jsou viditelné dodnes.