Hledání

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů.

V souvislosti s dalším rozvojem jaderné energetiky se hodně mluví o reaktorech malých výkonů, které se jako moduly dají řadit za sebe a tvořit tak celky o vyšších výkonech. Dají se však používat i jako pohonné jednotky pro lodě a ponorky, nebo jako plovoucí elektrárny.

Jak zajistit spolehlivou dodávku energie daleko v moři, na ostrově nebo na odlehlém pobřeží? Typickou odpovědí je použití generátorů na fosilní paliva. Ale protože sílí snahy o globální dekarbonizaci energetiky, mohlo by být jednou z odpovědí použití plovoucí jaderné elektrárny (FNPP).

Světová moře dnes brázdí asi 220 jaderných reaktorů. Ano, není to překlep. Na souši stojí asi 440 energetických reaktorů a stovky výzkumných a školních reaktorů. Ty „mořské“ slouží k pohonu lodí a ponorek – a nejsou to zdaleka jen lodě válečné.

Zásobování odlehlých oblastí elektřinou může být problém. V teplých krajích jej řeší obnovitelné zdroje – např. lokální solární instalace. Ale co daleký sever, kde je třeba několik měsíců v roce tma?

Jste romantické povahy a zachtělo se vám doma krbu s živým ohněm? Tak to musíte bourat a zdít, přestavovat komín, chystat sklep na dřevo, hledat dodavatele nebo si pořídit motorovou pilu a vyrazit do lesa, pořídit nářadí na vymetání popela.

Jen málo technických pojmů je všeobecně tak známých, jako perpetuum mobile (PM). A také existuje jen málo příkladů plýtvání lidskou energií a penězi, podvodů a nepochopení, jako právě u tohoto „stroje“.

Montáž vakuové komory reaktoru ITER byla zahájena. Dlouho očekávaný „balet Titánů“ je na spadnutí. Velkolepá podívaná – montáž vakuové komory coby jeviště první ziskové řízené termojaderné fúze na Zemi – nenechá na staveništi a nejen na staveništi tokamaku ITER zcela určitě nikoho chladným.

Život bez aut, autobusů či letadel si už dnes neumíme představit. Spolu s tím se neoddělitelnou součástí našich každodenních životů staly i pneumatiky. Jaké byly klíčové momenty v dějinách plášťů a kdy získaly podobu, v jaké je známe dnes?

S podtitulem Matematika na hranicích možností nabízí internetové knihkupectví Kosmas publikaci, která zaujme nejen všechny milovníky matematiky. Téma knihy je podáno na vysoké odborné úrovni. Autor přitom popisuje historii hledání „optimální cesty“ s neobvyklým nadhledem a šarmem.