Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Velkým problémem každé tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí jsou oxidy síry obsažené v kouřových plynech. K jeho řešení vedou tři cesty – změna paliva (přechod na plyn nebo černé uhlí), změna principu spalování (fluidní kotle) nebo odsíření kouřových plynů. Elektrárna Chvaletice používá třetí variantu, to znamená doplnění technologického zařízení elektrárny o odsiřovací jednotku.
Odsiřovací zařízení dodalo na klíč finsko-japonské konsorcium firem IVO, Hitachi a Itochu, v provozu je od r. 1998.
Odsíření pracuje na principu mokré vápencové vypírky. Kouřové plyny z elektrostatických odlučovačů, na nichž dojde k odloučení popílku, tlačí kouřové ventilátory kotlů přes dva kouřovody do dvou absorbérů. V absorbéru se kouřové plyny protiproudně sprchují absorbérovou suspenzí, což je směs nezreagovaného vápence, meziproduktu siřičitanu vápenatého, kyseliny siřičité a sírové a konečného produktu, enegrosádrovce. Siřičitanové podíly se v absorbéru oxidují na sírany. Energosádrovec se odvádí přes baterii hydrocyklonů (viz obrázek), kde dojde k ještě většímu zahuštění suspenze, na vakuový pásový filtr, ze kterého se již odfiltrovaný energosádrovec s vlhkostí maximálně 12 % distribuuje buď do meziskladu nebo přímo na auta či do železničních vozů. Účinnost odsiřovací reakce je minimálně 95 %, běžně se však v Elektrárně Chvaletice odsiřuje na 98 %. Znamená to, že z původního obsahu oxidů síry v surových kouřových plynech převyšujícího často hranici 7 000 mg/Nm3 odcházejí kouřové plyny vyčištěné na úroveň pod 300 mg/Nm3 . Zákon přitom povoluje hranici 500 mg/Nm3.
Odsířené kouřové plyny se vedou do chladicích věží – v České republice je to první takové řešení. Zajišťuje lepší rozptyl kouřových plynů do ovzduší a odpadá potřeba ohřívat kouř před vedením do komína.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.