Odsíření elektrárny Chvaletice - k čemu je například vápenec

Velkým problémem každé tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí jsou oxidy síry obsažené v kouřových plynech. K jeho řešení vedou tři cesty – změna paliva (přechod na plyn nebo černé uhlí), změna principu spalování (fluidní kotle) nebo odsíření kouřových plynů. Elektrárna Chvaletice používá třetí variantu, to znamená doplnění technologického zařízení elektrárny o odsiřovací jednotku.

Odsiřovací zařízení dodalo na klíč finsko-japonské konsorcium firem IVO, Hitachi a Itochu, v provozu je od r. 1998.
Odsíření pracuje na principu mokré vápencové vypírky. Kouřové plyny z elektrostatických odlučovačů, na nichž dojde k odloučení popílku, tlačí kouřové ventilátory kotlů přes dva kouřovody do dvou absorbérů. V absorbéru se kouřové plyny protiproudně sprchují absorbérovou suspenzí, což je směs nezreagovaného vápence, meziproduktu siřičitanu vápenatého, kyseliny siřičité a sírové a konečného produktu, enegrosádrovce. Siřičitanové podíly se v absorbéru oxidují na sírany. Energosádrovec se odvádí přes baterii hydrocyklonů (viz obrázek), kde dojde k ještě většímu zahuštění suspenze, na vakuový pásový filtr, ze kterého se již odfiltrovaný energosádrovec s vlhkostí maximálně 12 % distribuuje buď do meziskladu nebo přímo na auta či do železničních vozů. Účinnost odsiřovací reakce je minimálně 95 %, běžně se však v Elektrárně Chvaletice odsiřuje na 98 %. Znamená to, že z původního obsahu oxidů síry v surových kouřových plynech převyšujícího často hranici 7 000 mg/Nm3 odcházejí kouřové plyny vyčištěné na úroveň pod 300 mg/Nm3 . Zákon přitom povoluje hranici 500 mg/Nm3.
Odsířené kouřové plyny se vedou do chladicích věží – v České republice je to první takové řešení. Zajišťuje lepší rozptyl kouřových plynů do ovzduší a odpadá potřeba ohřívat kouř před vedením do komína.