Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 265

Odsíření elektrárny Chvaletice - k čemu je například vápenec

Velkým problémem každé tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí jsou oxidy síry obsažené v kouřových plynech. K jeho řešení vedou tři cesty – změna paliva (přechod na plyn nebo černé uhlí), změna principu spalování (fluidní kotle) nebo odsíření kouřových plynů. Elektrárna Chvaletice používá třetí variantu, to znamená doplnění technologického zařízení elektrárny o odsiřovací jednotku.

Odsiřovací zařízení dodalo na klíč finsko-japonské konsorcium firem IVO, Hitachi a Itochu, v provozu je od r. 1998.
Odsíření pracuje na principu mokré vápencové vypírky. Kouřové plyny z elektrostatických odlučovačů, na nichž dojde k odloučení popílku, tlačí kouřové ventilátory kotlů přes dva kouřovody do dvou absorbérů. V absorbéru se kouřové plyny protiproudně sprchují absorbérovou suspenzí, což je směs nezreagovaného vápence, meziproduktu siřičitanu vápenatého, kyseliny siřičité a sírové a konečného produktu, enegrosádrovce. Siřičitanové podíly se v absorbéru oxidují na sírany. Energosádrovec se odvádí přes baterii hydrocyklonů (viz obrázek), kde dojde k ještě většímu zahuštění suspenze, na vakuový pásový filtr, ze kterého se již odfiltrovaný energosádrovec s vlhkostí maximálně 12 % distribuuje buď do meziskladu nebo přímo na auta či do železničních vozů. Účinnost odsiřovací reakce je minimálně 95 %, běžně se však v Elektrárně Chvaletice odsiřuje na 98 %. Znamená to, že z původního obsahu oxidů síry v surových kouřových plynech převyšujícího často hranici 7 000 mg/Nm3 odcházejí kouřové plyny vyčištěné na úroveň pod 300 mg/Nm3 . Zákon přitom povoluje hranici 500 mg/Nm3.
Odsířené kouřové plyny se vedou do chladicích věží – v České republice je to první takové řešení. Zajišťuje lepší rozptyl kouřových plynů do ovzduší a odpadá potřeba ohřívat kouř před vedením do komína.

Jan Teplý
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail