Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 218

Odsíření elektrárny Chvaletice - k čemu je například vápenec

Velkým problémem každé tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí jsou oxidy síry obsažené v kouřových plynech. K jeho řešení vedou tři cesty – změna paliva (přechod na plyn nebo černé uhlí), změna principu spalování (fluidní kotle) nebo odsíření kouřových plynů. Elektrárna Chvaletice používá třetí variantu, to znamená doplnění technologického zařízení elektrárny o odsiřovací jednotku.

Odsiřovací zařízení dodalo na klíč finsko-japonské konsorcium firem IVO, Hitachi a Itochu, v provozu je od r. 1998.
Odsíření pracuje na principu mokré vápencové vypírky. Kouřové plyny z elektrostatických odlučovačů, na nichž dojde k odloučení popílku, tlačí kouřové ventilátory kotlů přes dva kouřovody do dvou absorbérů. V absorbéru se kouřové plyny protiproudně sprchují absorbérovou suspenzí, což je směs nezreagovaného vápence, meziproduktu siřičitanu vápenatého, kyseliny siřičité a sírové a konečného produktu, enegrosádrovce. Siřičitanové podíly se v absorbéru oxidují na sírany. Energosádrovec se odvádí přes baterii hydrocyklonů (viz obrázek), kde dojde k ještě většímu zahuštění suspenze, na vakuový pásový filtr, ze kterého se již odfiltrovaný energosádrovec s vlhkostí maximálně 12 % distribuuje buď do meziskladu nebo přímo na auta či do železničních vozů. Účinnost odsiřovací reakce je minimálně 95 %, běžně se však v Elektrárně Chvaletice odsiřuje na 98 %. Znamená to, že z původního obsahu oxidů síry v surových kouřových plynech převyšujícího často hranici 7 000 mg/Nm3 odcházejí kouřové plyny vyčištěné na úroveň pod 300 mg/Nm3 . Zákon přitom povoluje hranici 500 mg/Nm3.
Odsířené kouřové plyny se vedou do chladicích věží – v České republice je to první takové řešení. Zajišťuje lepší rozptyl kouřových plynů do ovzduší a odpadá potřeba ohřívat kouř před vedením do komína.

Jan Teplý
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

America First – i v termojaderné fúzi!

Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.

Vylepšování Jaderné elektrárny Temelín

Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail