Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 268

Odsíření elektrárny Chvaletice - k čemu je například vápenec

Velkým problémem každé tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí jsou oxidy síry obsažené v kouřových plynech. K jeho řešení vedou tři cesty – změna paliva (přechod na plyn nebo černé uhlí), změna principu spalování (fluidní kotle) nebo odsíření kouřových plynů. Elektrárna Chvaletice používá třetí variantu, to znamená doplnění technologického zařízení elektrárny o odsiřovací jednotku.

Odsiřovací zařízení dodalo na klíč finsko-japonské konsorcium firem IVO, Hitachi a Itochu, v provozu je od r. 1998.
Odsíření pracuje na principu mokré vápencové vypírky. Kouřové plyny z elektrostatických odlučovačů, na nichž dojde k odloučení popílku, tlačí kouřové ventilátory kotlů přes dva kouřovody do dvou absorbérů. V absorbéru se kouřové plyny protiproudně sprchují absorbérovou suspenzí, což je směs nezreagovaného vápence, meziproduktu siřičitanu vápenatého, kyseliny siřičité a sírové a konečného produktu, enegrosádrovce. Siřičitanové podíly se v absorbéru oxidují na sírany. Energosádrovec se odvádí přes baterii hydrocyklonů (viz obrázek), kde dojde k ještě většímu zahuštění suspenze, na vakuový pásový filtr, ze kterého se již odfiltrovaný energosádrovec s vlhkostí maximálně 12 % distribuuje buď do meziskladu nebo přímo na auta či do železničních vozů. Účinnost odsiřovací reakce je minimálně 95 %, běžně se však v Elektrárně Chvaletice odsiřuje na 98 %. Znamená to, že z původního obsahu oxidů síry v surových kouřových plynech převyšujícího často hranici 7 000 mg/Nm3 odcházejí kouřové plyny vyčištěné na úroveň pod 300 mg/Nm3 . Zákon přitom povoluje hranici 500 mg/Nm3.
Odsířené kouřové plyny se vedou do chladicích věží – v České republice je to první takové řešení. Zajišťuje lepší rozptyl kouřových plynů do ovzduší a odpadá potřeba ohřívat kouř před vedením do komína.

Jan Teplý
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Tábor "Výfuk" mezi hvězdami

„Ať vás provází Síla“, znělo pravidelně po dva týdny na přelomu července a srpna v Mařenicích v Lužických horách. V malé vísce se totiž konal již třináctý ...

Umělá inteligence mezi nadšením a střízlivou vírou

Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.

Jakou barvu má měsíční světlo?

Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.

Netstalking – internetová archeologie

Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!

Počkáme si na premiéru

V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail