Když vlak ničí zásuvky v domě
Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.
Přestože pojem odstávka elektrárny může vzbuzovat dojem, že jde o období, kdy se nic neděje, opak je pravdou. V čase odstávky Jaderné elektrárny Temelín Pavel Knetl s trochou nadsázky na dva měsíce vymění elektrárnu za svou rodinu. Po odstávce se jí to snaží vynahradit – to už netráví v práci celé dny ani noci. I když i tak je práce pořád dost. Jakmile skončí jedna odstávka, nastane čas příprav na další…
V období, kdy elektrárna „jede“, je víceméně klid. Teprve ve chvíli, kdy odstavíme některý z bloků, začne rozebírání, kontrolování a opravování. „Základ odstávky je vždy stejný – rozebereme reaktor, vyměníme část paliva, složíme reaktor a zpátky najíždíme blok na výkon,“ popisuje Pavel Knetl. K tomu je navíc nutné připočítat řadu různých revizí zařízení, které vyžadují zákonné předpisy, a opravy dalších opotřebovaných komponent. To vše obnáší usilovnou práci několika stovek lidí. Odstávka přitom není zadarmo – každá hodina, o kterou by se zpozdila, vyjde zhruba na milion korun.
Během odstávky se samozřejmě mohou objevit i nečekané komplikace. Během jedné z odstávek na 2. bloku Temelína například technici při závěrečných zkouškách zjistili, že je třeba upravit dosedací plochy pojistného ventilu kompenzátoru objemu. „Zjistili únik kapaliny, se kterým by nebylo možné fungovat celý rok do další odstávky,“ říká Pavel Knetl. Aby bylo možné ventil opravit, bylo třeba vychladit už téměř najetý blok. Z plánovaných 50 dnů odstávky tak nakonec bylo 62.
Jak se při odstávce vyměňuje použité palivo za čerstvé se můžete podívat ve filmu Výměna paliva v Temelíně, který najdete ve videotéce Třípólu nebo na http://www.youtube.com/watch?v=qkZuXWPi7bw
Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.
Zemi pokrývají kubické kilometry vzduchu. Hranice mezi zemskou atmosférou a vesmírem, Kármánova linie, je asi 100 kilometrů nad povrchem planety.
Prestižní impaktovaný časopis The International Journal of Life Cycle Assessment uveřejnil studii České biotechnologické společnosti BeneMeat a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického ...
Zlato je těžký kov a jeden z vzácnějších prvků na Zemi. Vzniká ve vesmíru při srážkách neutronových hvězd a výbuších supernov. Jak vzácné ale zlato na Zemi je a kolik ho je na světě nyní?
V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.