Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Přestože pojem odstávka elektrárny může vzbuzovat dojem, že jde o období, kdy se nic neděje, opak je pravdou. V čase odstávky Jaderné elektrárny Temelín Pavel Knetl s trochou nadsázky na dva měsíce vymění elektrárnu za svou rodinu. Po odstávce se jí to snaží vynahradit – to už netráví v práci celé dny ani noci. I když i tak je práce pořád dost. Jakmile skončí jedna odstávka, nastane čas příprav na další…
V období, kdy elektrárna „jede“, je víceméně klid. Teprve ve chvíli, kdy odstavíme některý z bloků, začne rozebírání, kontrolování a opravování. „Základ odstávky je vždy stejný – rozebereme reaktor, vyměníme část paliva, složíme reaktor a zpátky najíždíme blok na výkon,“ popisuje Pavel Knetl. K tomu je navíc nutné připočítat řadu různých revizí zařízení, které vyžadují zákonné předpisy, a opravy dalších opotřebovaných komponent. To vše obnáší usilovnou práci několika stovek lidí. Odstávka přitom není zadarmo – každá hodina, o kterou by se zpozdila, vyjde zhruba na milion korun.
Během odstávky se samozřejmě mohou objevit i nečekané komplikace. Během jedné z odstávek na 2. bloku Temelína například technici při závěrečných zkouškách zjistili, že je třeba upravit dosedací plochy pojistného ventilu kompenzátoru objemu. „Zjistili únik kapaliny, se kterým by nebylo možné fungovat celý rok do další odstávky,“ říká Pavel Knetl. Aby bylo možné ventil opravit, bylo třeba vychladit už téměř najetý blok. Z plánovaných 50 dnů odstávky tak nakonec bylo 62.
Jak se při odstávce vyměňuje použité palivo za čerstvé se můžete podívat ve filmu Výměna paliva v Temelíně, který najdete ve videotéce Třípólu nebo na http://www.youtube.com/watch?v=qkZuXWPi7bw
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.