Hledání

Čtvrtá průmyslová revoluce přetváří svět, jak ho známe. Technologický pokrok stírá hranice mezi fyzickým a digitálním prostředím.

V Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově je v rutinním provozu první robotický astronomický dalekohled v České republice.

V Kongresovém centru na Vyšehradě v Praze proběhne v neděli 9. června 2024  již 19. ročník Mezinárodního robotického dne. Veřejnost se může kdykoli mezi 10.

Podle Mezinárodní federace robotiky měla Česká republika v roce 2021 nainstalováno v průmyslovém sektoru přibližně 168 průmyslových robotů na 10 tisíc zaměstnanců; světový průměr je přibližně 126 robotů.

Chcete vědět, kolik IBM superserverů potřebujete k simulaci krysího mozku? Zajímá vás, nakolik je etické vypnout virtuální holku, když se zrovna šťastně zamilovala?

V posledním červnovém týdnu letošního roku se uskutečnil 17. ročník soutěže studentských prací „Cena Nadace ČEZ“. V kategorii Ekonomika provozu energetických zařízení, strategie a řízení energetiky zvítězil Michail Titenko z fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Jak známo, lenost je hybná síla pokroku. Člověk je od přírody bytost lenivá a raději dvakrát přemýšlí jak si práci ulehčit než se do ní opravdu pustí. Energii, kterou by sám musel vydat na vykonání práce, hledá raději někde jinde.

"Roger Boškovič psal v 18. století zásadní práce o přírodním poznání bez superlaboratoří. Poznání není záležitostí jenom finanční." Univ. prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. V šedesátých letech osmnáctého století vychází několik traktátů, které se snaží uvést do souladu aristotelské filozofické představy se základními newtonovskými principy a myšlenkami atomismu.

V sobotu 4. června jsem si šel prohlédnout svá stanoviště včelstev. Poblíž úlů jsem zjistil, že se jedno včelstvo vyrojilo. Roj se usadil asi metr nad zemí mezi větve akátu. Jako správný včelař jsem se rozhodl, že roj chytím a rozmnožím.

Není snad člověka, který by neobdivoval krystaly. Asi nejznámější a nejpomíjivější nám nabízí voda, ať už jako sněhové vločky, jinovatku nebo v nejrůznějších podobách ledu. Však taky symetrii krystalů v ledu sledoval už před čtyřmi stoletími Johannes Kepler.