Hledání

Z rodinného fotoalba přináším příběh, který provází portrét mého pradědečka Michala. Patřil do první generace Hofmanů, kteří se narodili v Rusku, kam se přestěhovala rodina jeho otce v šedesátých letech 19.

Společnost Continental bude od roku 2022 při výrobě pneumatik používat opětovně zpracovaný polyester získaný z recyklovaných plastových lahví. Nové polyesterové vlákno se mechanicky zpracuje z polyethylentereftalátových (PET) lahví a použije se při výrobě kostry pneumatiky.

Uplynulo dvě stě let od narození italského fyzika Carlo Matteucciho Cesty vědy jsou často křivolaké. Všechny zákonitosti elektrostatiky a magnetostatiky byly v podstatě známy již na sklonku 18. století.

Do roku 2050 se počet obyvatel na Zemi zvýší na přibližně 9,6 miliard lidí, přičemž 70 % jich bude žít ve městech. Města budou muset být přátelská, aby se lidé snadno dostali do práce i do odpočinkových zón, kde by mohli relaxovat a bavit se.

V dnešní době se mnoho lidí ohání frází: "Mám to přece v genech". Ale co v nich skutečně má a kde je hranice možností genů působit jak na naši anatomickou stavbu, tak na psychickou stránku osobnosti?

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší a nejdražší pozemské vědecko-technologické zařízení, které nyní staví sedm států společně na jihu Francie.

Kolik vláken z tažného lana udrží visícího puberťáka, jak převézt bez rozlití talíř polévky na skateboardu, nebo kolik radiace nasbírala za svůj život vaše babička.

Terezku přijali po střední škole na studium francouzštiny a angličtiny, ale nakonec dala přednost katedře dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI).

V Murmansku zahájili 6. prosince 2018 pracovníci společnosti Atomflot (součást ruské korporace pro atomovou energii Rosatom) energetické spouštění prvního z dvojice reaktorů, které budou pohánět první světovou plovoucí jadernou elektrárnu.

Pro pouštní země s vysokými teplotami, jako např. Kuvajt, je největší starostí zajistit dostatek pitné vody pro obyvatele. A také zajistit, aby se s vodou dobře hospodařilo. Použití izotopových technik, podporované Mezinárodní agenturu pro atomovou energii ve Vídni, takovým zemím účinně pomáhá v mapování a nalézání nových zdrojů, ověřování kvality vody a v plánování zodpovědného vodohospodářství.