Recenze

Článků v rubrice: 71

Vychází první český překlad úvodu do filozofie přírodních věd Carla G. Hempela

Po téměř padesáti letech zpoždění od prvního vydání se studentům a badatelům v rámci různých přírodovědných oborů dostává do rukou první český autorizovaný překlad anglického originálu dnes již klasické publikace Filozofie přírodních věd (Philosophy of Natural Science), díla jednoho z nejvýznamnějších filozofů vědy 20. století Carla G. Hempela (1905-1997). Zásluhy o tento významný nakladatelský počin (přehledné shrnutí hlavních témat filozofie vědy z období logického empirismu v češtině zcela chybí) lze kromě vydavatele (nakladatelství Pavel Mervart) přičíst i katedře filozofie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. (Carl G. Hempel: Filosofie přírodních věd, nakladatelství Pavel Mervart, 2016, 234 stran.)

Fotogalerie (1)
Titulní stránka knížky

O úspěch publikace se zasloužil především překladatel PhDr. Petr Hromek, který dílo opatřil novým poznámkovým aparátem, odkazy k relevantní přehledové a jinak aktuální literatuře, jednoduchými ilustracemi a úvodní doprovodnou studií „Carl G. Hempel, logický empirismus a metafyzika“, ve které představuje životní osudy a především filozofické dílo tohoto německo-amerického filozofa, profesora na řadě předních akademických pracovišť specializujícího se na metodologii a filozofii přírodních věd.

Kvalitu Hempelova textu prokazuje jeho široké mezinárodní přijetí, odrážející se v překladu do více než deseti jazyků (mimo jiné do japonštiny a čínštiny) a jeho stále nové reprinty. Čtenáři, kteří se budou chtít otázkám nastoleným v publikaci věnovat hlouběji, naleznou ve stručné bibliografii tipy k dalšímu studiu.

Věda pro praxi

Vysokou prestiž vědy můžeme do značné míry přisoudit jejím překvapujícím úspěchům a rychle se rozšiřujícím oblastem jejího využití. Mnohé obory empirické vědy nám poskytují teoretickou základnu pro rozličné technické aplikace, jejichž prostřednictvím jsou výsledky vědeckého bádání uváděny do každodenní praxe, a dokonce často základnímu výzkumu poskytují nová data, problémové okruhy a metody výzkumu. I když věda pomáhá člověku ovládnout okolní prostředí, odpovídá také na jinou, nepragmatickou, avšak významnou lidskou potřebu: touhu neustále rozšiřovat poznání a porozumění světu, v němž žijeme.

Proč právě věda?

Po úvodním vymezení náplně a cílů knihy hledá autor v sedmi kapitolách (Vědecké zkoumání: objev a jeho testování, Testování vědeckých hypotéz: jeho logika a průkaznost, Kritéria potvrzení a přijatelnosti vědeckých hypotéz, Zákony a jejich role ve vědeckém vysvětlení, Teorie a teoretické vysvětlení, Vytváření nových pojmů, Teoretická redukce) odpověď na otázku, jakým způsobem se cíle vědy naplňují. Zkoumá, jak dospíváme k vědeckému poznání, co je důvodem touhy po tomto poznání, odůvodňuje je a popisuje, jak se naše poznání mění, jak věda empirická fakta vysvětluje a jaký druh porozumění nám mohou vědecká vysvětlení poskytnout.

Metodologie

Sofistikované a abstraktní metodologické a filozofické principy Hempel ilustruje pomocí názorných příkladů: hypoteticko-deduktivní metodu vytváření a ověřování vědeckých hypotéz prezentuje na příkladu z dějin lékařství, jmenovitě na Semmelweisově výzkumu tzv. horečky omladnic , deduktivně-nomologický model vědeckého vysvětlení přibližuje pomocí tzv. Puy-de-Domského experimentu, a analogicky poukazuje na řadu dalších významných epizod z historie vědy (Maxwellova elektromagnetická teorie, Torricelliho hypotéza o tlaku, Grahamův zákon transfuze plynu, Balmerova formule, idea horror vacui).

Ačkoliv musel autor vyhovět požadavku omezeného rozsahu knihy, podařilo se mu představit řadu důležitých témat současné filozofie vědy, například formulování a testování vědeckých teorií a hypotéz, roli zákonů ve vědeckých teoriích, problematiku definování vědeckých pojmů, otázku smyslu redukcionismu ve vědě apod. Přestože je kniha psána z pozice logického empirismu, tj. zdánlivě již překonaného filozofického směru, stále nové ohlasy, které Hempelovo filosofické dílo vyvolává, dokládají nadčasovost tohoto textu.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Alfred Werner a milník v dějinách chemie

K letošnímu stému výročí úmrtí zakladatele komplexní chemie Alfreda Wernera přinášíme jeho životopis i zajímavosti o vzniku nového vědního oboru anorganické chemie.

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail