Astronomie

Článků v rubrice: 109

Zítra přejde Venuše přes Slunce

Ve středu 6. června 2012 brzy ráno, doslova se zábleskem prvních slunečních paprsků, se budeme moci pohroužit do sledování mimořádného astronomického úkazu – přechodu Venuše přes sluneční disk. Podobný přechod se odehrál také před osmi lety 8. června 2004. Výjimečnost letošního přechodu Venuše přes sluneční kotouč je v tom, že je poslední, který můžeme zažít. Dalšího se už za našich životů nedočkáme, zákony nebeské mechaniky jsou neúprosné. K dalšímu přechodu Venuše přes Slunce totiž dojde až 11. prosince 2117, ten však navíc nebude z území České republiky pozorovatelný. Naši potomci v Evropě si proto budou muset počkat až na 8. prosinec roku 2125.

Fotogalerie (5)
Dalekohled pro pozorování Slunce musí být vybaven slunečním filtrem, např. z pokovené fólie

Planetu Venuši můžeme na pozemské obloze v blízkosti Slunce spatřit poměrně často, ať už před východem Slunce v podobě tzv. Jitřenky, nebo naopak po západu Slunce jako tzv. Večernici. V pravidelných intervalech však dochází k výjimečné situaci, kdy se Venuše dostane mezi pozemské pozorovatele a sluneční disk takovým způsobem, že se pozorovatelům na Zemi před oslňující disk promítne v podobě černého kotoučku. Ten pak lze (zpravidla v průběhu několika hodin) sledovat na cestě od jednoho okraje Slunce ke druhému.

Věděl o tom již Kepler

Na to, že k takovému jevu může dojít, upozornil už ve dvacátých letech sedmnáctého století slavný astronom Johannes Kepler, působící část svého života mimo jiné i v Praze. Z propočtů Keplerových následníků přitom vyplynulo, že přechody probíhají v pravidelných periodách 8 a 121,5 nebo 8 a 105,5 let. Za jeden lidský život tak můžeme úkaz zahlédnout nejvýše dvakrát, právě s rozestupem osmi roků.

První předpovězený přechod byl pozorován již v roce 1639 anglickým astronomem Jeremiahem Horrocksem. Bez zajímavosti není ani to, že série přechodů z 18. století byla využita také k přesnějšímu proměření tzv. astronomické jednotky, tedy střední vzdálenosti Země od Slunce, bez jejíž znalosti nebylo možné určit absolutní rozměry Sluneční soustavy. Tato snaha však byla korunována úspěchem pouze částečně a nakonec byla překonána jinými, výrazně přesnějšími metodami.

V Česku okolo páté ráno

Letošní přechod bude celý pozorovatelný pouze z východní poloviny Asie, části Austrálie, Tichomoří a severozápadních oblastí Severní Ameriky. Pozorovatelům v Evropě, Africe a západní Asii Slunce s přecházející Venuší již vychází, zatímco pozorovatelé v severní Americe a v severních oblastech jižní Ameriky uvidí Slunce s Venuší zapadat. V České republice vychází Slunce dne 6. června 2012 kolem páté hodiny ranní středoevropského letního času (SELČ). Záleží na místě pozorování i členitosti a výšce obzoru. V okamžiku východu bude Venuše již ve více než polovině své cesty napříč slunečním diskem a spatříte ji v blízkosti horního okraje vycházejícího Slunce v podobě drobného černého kotoučku. Poté se bude Venuše pozvolna přesouvat k pravému hornímu okraji Slunce, aby v 6 hodin a 37 minut středoevropského letního času začala ze Slunce odcházet a o 18 minut později jej nakonec opustila úplně. Právě v okamžiku, kdy se bude Venuše promítat přímo na okraj Slunce, přitom můžete v dalekohledu zahlédnout zajímavý úkaz – světlý a velice tenký prstýnek kolem Venušina tmavého kotoučku. Budou to svrchní vrstvy Venušiny mohutné atmosféry, kterými bude procházet sluneční světlo. Tento zajímavý úkaz pozoroval v roce 1761 i Michail Lomonosov a lze ho brát za jeden z prvních pádných důkazů, že planeta, v té době v mnohém považovaná za dvojče planety Země, skutečně má atmosféru.

Dejte si pozor na oči

A jak se na celý úkaz vlastně podívat? Především bezpečně! Asi není potřeba připomínat, že i letmý pohled do Slunce není příliš příjemný, pokud si však vezmete na pomoc dalekohled, můžete si zrak vážně poškodit! Proto je nezbytné Slunce pozorovat za použití speciálních pozorovacích pomůcek či metod. Jestliže se rozhodnete sledovat celý úkaz očima (Venuši pak zaznamenáte jako drobnou tmavou tečku na disku), chraňte si svůj zrak dostatečně hustým svářečským filtrem nebo ještě lépe speciálními brýlemi na pozorování Slunce, které se prodávají na některých hvězdárnách. Pokud se rozhodnete vzít si na pomoc dalekohled, umístěte před jeho objektiv k tomu určený sluneční filtr (nejčastěji v podobě tenké pokovené fólie), rozhodně se však do Slunce nedívejte přes dalekohled přímo. Další možností je pak promítnutí obrazu Slunce skrz dalekohled na bílé stínítko umístěné za okulárem dalekohledu. Při pozorování Slunce platí základní pravidlo, pozorování nesmí být v žádném případě nepříjemné či bolestivé a Slunce vás rozhodně nesmí oslňovat!

Jan Píšala
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail