Ochrana technických zařízení a dat během výpadků elektřiny
Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...
Ve středu 6. června 2012 brzy ráno, doslova se zábleskem prvních slunečních paprsků, se budeme moci pohroužit do sledování mimořádného astronomického úkazu – přechodu Venuše přes sluneční disk. Podobný přechod se odehrál také před osmi lety 8. června 2004. Výjimečnost letošního přechodu Venuše přes sluneční kotouč je v tom, že je poslední, který můžeme zažít. Dalšího se už za našich životů nedočkáme, zákony nebeské mechaniky jsou neúprosné. K dalšímu přechodu Venuše přes Slunce totiž dojde až 11. prosince 2117, ten však navíc nebude z území České republiky pozorovatelný. Naši potomci v Evropě si proto budou muset počkat až na 8. prosinec roku 2125.
Planetu Venuši můžeme na pozemské obloze v blízkosti Slunce spatřit poměrně často, ať už před východem Slunce v podobě tzv. Jitřenky, nebo naopak po západu Slunce jako tzv. Večernici. V pravidelných intervalech však dochází k výjimečné situaci, kdy se Venuše dostane mezi pozemské pozorovatele a sluneční disk takovým způsobem, že se pozorovatelům na Zemi před oslňující disk promítne v podobě černého kotoučku. Ten pak lze (zpravidla v průběhu několika hodin) sledovat na cestě od jednoho okraje Slunce ke druhému.
První předpovězený přechod byl pozorován již v roce 1639 anglickým astronomem Jeremiahem Horrocksem. Bez zajímavosti není ani to, že série přechodů z 18. století byla využita také k přesnějšímu proměření tzv. astronomické jednotky, tedy střední vzdálenosti Země od Slunce, bez jejíž znalosti nebylo možné určit absolutní rozměry Sluneční soustavy. Tato snaha však byla korunována úspěchem pouze částečně a nakonec byla překonána jinými, výrazně přesnějšími metodami.
Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.