Recyklace radioaktivních zářičů
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
Bude‑li 15. června ve večerních hodinách jasno, určitě se podívejte nad jihovýchodní obzor. Právě nad ním se totiž bude vznášet úplňkový Měsíc. Tentokrát vám ale zůstane na noční obloze téměř skryt. Důvod je prostý – náš nejbližší vesmírný soused se schová v zemském stínu. Nastane úplné zatmění Měsíce.
Výhodou měsíčních zatmění je především to, že je můžeme pohodlně sledovat i bez dalekohledu. Pohled na potemnělý měsíc s podivuhodným barevným nádechem je opravdovým zážitkem. Na druhou stranu, pokud doma nějaký dalekohled máte, určitě jej využijte. Teleskopický průzkum měsíčního povrchu vám celý úkaz určitě zpestří. Částečné zatmění, které předchází zatmění úplnému, započne ještě před tím, než se Měsíc vůbec na nebi objeví. Dojem z celého úkazu tudíž bude umocněn také východem téměř setmělého měsíčního kotouče.
Částečné zatmění bude probíhat již během východu Měsíce, kdy bude Měsíc do zemského stínu vnořen jen z části. Úplné zatmění pak začne ve 21 hodin a 22 minut SELČ a skončí ve 23 hodin a 02 minut SELČ. Úplné zatmění bude výjimečné také délkou trvání, která přesáhne 100 minut. Půjde tak o páté nejdelší zatmění, jež můžeme ve 21. století pozorovat.
Po následující hodinu bude probíhat částečné zatmění, které skončí tři minuty po půlnoci. V jeho průběhu měsíční kotouč ze zemského stínu pozvolna vystoupí. V tu chvíli již bude Měsíc poměrně vysoko nad obzorem.
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.