Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Bude‑li 15. června ve večerních hodinách jasno, určitě se podívejte nad jihovýchodní obzor. Právě nad ním se totiž bude vznášet úplňkový Měsíc. Tentokrát vám ale zůstane na noční obloze téměř skryt. Důvod je prostý – náš nejbližší vesmírný soused se schová v zemském stínu. Nastane úplné zatmění Měsíce.
Výhodou měsíčních zatmění je především to, že je můžeme pohodlně sledovat i bez dalekohledu. Pohled na potemnělý měsíc s podivuhodným barevným nádechem je opravdovým zážitkem. Na druhou stranu, pokud doma nějaký dalekohled máte, určitě jej využijte. Teleskopický průzkum měsíčního povrchu vám celý úkaz určitě zpestří. Částečné zatmění, které předchází zatmění úplnému, započne ještě před tím, než se Měsíc vůbec na nebi objeví. Dojem z celého úkazu tudíž bude umocněn také východem téměř setmělého měsíčního kotouče.
Částečné zatmění bude probíhat již během východu Měsíce, kdy bude Měsíc do zemského stínu vnořen jen z části. Úplné zatmění pak začne ve 21 hodin a 22 minut SELČ a skončí ve 23 hodin a 02 minut SELČ. Úplné zatmění bude výjimečné také délkou trvání, která přesáhne 100 minut. Půjde tak o páté nejdelší zatmění, jež můžeme ve 21. století pozorovat.
Po následující hodinu bude probíhat částečné zatmění, které skončí tři minuty po půlnoci. V jeho průběhu měsíční kotouč ze zemského stínu pozvolna vystoupí. V tu chvíli již bude Měsíc poměrně vysoko nad obzorem.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.