Astronomie

Článků v rubrice: 109

Unikátní výzkumy v Severní Karolíně

Pro pochopení fyzikálních procesů odehrávajících se v kosmických objektech je důležitá znalost jejich dlouhodobého chování. Moderní astronomické observatoře mohou dodat data pokrývající roky, vědci však často potřebují znalosti o chování v horizontu desítek let i více.

Fotogalerie (9)
Budova, v níž je v institutu PARI umístěn archiv astronomických desek. Rozloha je taková, že by mohla snadno pojmout astronomické desky z celého světa, nikoli jen z USA

V tomto oboru jsou jedinou možností archivní astronomické desky. Těch je na celém světě na řadě observatoří přes tři miliony a jsou schopny poskytnout informace o chování hvězd i dalších astrofyzikálních objektů v rozmezí i více než 100 let. Jejich vědecké využití je však dodnes limitované a to pro specifika fotografické emulze a nutnost speciálních postupů k extrakci a analýze dat. A tady velmi pomáhají technicky pokročilé přesné skenery a výkonné počítače spolu se speciálně vyvinutými programy.

Sebrat archiv rozsypaný po celém světě
Kromě několika velkých archivů oblohy je většina světových astronomických desek rozptýlena po celém světě. To samozřejmě jejich vědecké použití komplikuje – a na tomto je založen nápad soustředit desky na jedno místo, zatím aspoň v rámci jednoho teritoria, případně kontinentu.

Za první vlaštovkou v tomto směru se musíme vydat do Spojených států. V překrásném horském prostředí národního parku Pisgah Severní Karolíny v USA se skrývá velmi rozlehlý výzkumný komplex, jehož hlavním a ambiciózním programem je soustředit astronomické archivní desky z celé Severní Ameriky. Místa v institutu PARI (Pisgah Astronomical Research Institute) je opravdu více než dost. Obrovský komplex, jak napovídají již velké radioteleskopy, byl kdysi jednou z prvních komunikačních stanic americké kosmické agentury NASA. Poté komplex přešel pod Americké ministerstvo obrany, a následně bylo rozhodnuto o jeho uzavření. Před zbouráním, které by bylo jistě velmi nákladné (v areálu je 40 budov a staveb vesměs s velmi silnými stěnami), byl zachráněn skupinou amerických amatérských astronomů, kterým se podařilo celý komplex získat do nájmu za symbolickou cenu. K provozu tohoto zvláštního ústavu proto přispívá celá řada dobrovolníků a sponzorů, k financování přispívají i početné letní akce a kursy pořádané pro děti a mládež.

Vědecky vyhodnotit
Od roku 2009 probíhá společný výzkumný projekt podporovaný agenturou pro česko-americkou vědeckou spolupráci AMVIS a MŠMT, jehož cílem je prostřednictvím zapojení českých odborníků zahájit vědecký výzkum archivních astronomických desek. Jednou z věcí, které se budou v PARI studovat, je možnost použití tamního deskového archivu pro testy algoritmů vyvíjených pro evropský kosmický projekt ESA Gaia. Desky poslouží i při hledání a studiu kosmických objektů s unikátními a proměnnými spektry. To bylo dříve bez pomoci výkonných počítačů velmi obtížné – vždyť každá deska obsahuje tisíce obrázků spekter, a některé i přes deset tisíc. Dříve probíhaly analýzy vizuálně pomocí malého mikroskopu – jistě si dovedete představit, že plně prohlédnout jednu desku trvalo i den. Dnes provede po naskenování desky podobnou analýzu počítač během desítek minut.


Co to jsou astronomické desky

Po objevu fotografie a fotografické desky začali astronomové pořizovat snímky oblohy, hvězd a dalších objektů na fotoemulzi. Typickým cílem bylo studovat proměnnost astronomických objektů.

Nejstarší takové astronomické desky jsou staré asi 130 let. S nástupem CCD snímačů byly fotodesky vytlačeny z většiny observatoří – dnes se již pořizují snímky oblohy na emulzi jen na několika málo observatořích. Na celém světě je odhadem asi 3,5 milionu fotografických desek hvězdné oblohy.

René Hudec
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail