Astronomie

Článků v rubrice: 126

Kdo špiní oblohu, aneb o světelném znečištění

Přestože by člověk mohl za dobrých podmínek pouhým okem pozorovat asi tři a půl tisíce hvězd, lze spatřit na noční obloze velkoměsta sotva čtyři sta. Příčinou je stále větší množství umělého světla.

Fotogalerie (1)
Ve velkých městech v noci pozorovat oblohu nelze (Zdroj Shutterstock)

Komu to vadí?
A vadí to vůbec někomu? Světlo se přeci lidem líbí. Cítí se při něm také bezpečněji. A přesto – je tu spousta „nespokojenců“. Světelné znečištění nevadí totiž pouze hvězdářům. Mnohem důležitější jsou zbytečná omezení a obtěžování nás všech. Špatné lampy svítí do očí chodcům a řidičům, kteří vlivem oslnění vidí špatně na cestu a volají po ještě silnějším osvětlení, které ale ještě více oslňuje. Nedostatek tmy v noci narušuje život mnoha organismů v přírodě i spánek lidí. Lékaři se vážně zabývají tím, že nedostatek tmy ve spánku vede ke zvýšenému výskytu onemocnění rakovinou, protože před nádory chrání melatonin, který se v těle tvoří jen potmě. Světlo, které zbytečně svítí na oblohu, také zbytečně platíme. Uvádí se, že ve Spojených státech amerických jde na svícení do vzduchu, resp. do směrů, kde to vadí lidem a přírodě, ročně jedna miliarda dolarů. Je tu ale i celoplanetární problém. Zbytečné svícení svým nárokem na výrobu elektřiny nepřímo přispívá ke zvyšování podílu skleníkových plynů v atmosféře a tím ke globálnímu oteplení.
Nejde o to zhasnout. Jde o to svítit účelněji. Základní princip je zcela prostý: lampy mají svítit jen tam, kam je to potřeba – tedy dolů pod sebe, nikoliv do vodorovných směrů či dokonce vzhůru. Co získáme tím, když budeme používat pouze dobré lampy? Získají všichni. Oblohu nad sebou, příjemnější vzhled měst a obcí a příjemnější život v nich, klidné spaní, klidný noční život zvířat, větší bezpečnost na silnicích, na chodnících a horší podmínky pro zloděje, když nebudeme oslněni a uvidíme i do stinnějších zákoutí. Všichni také ušetříme
peníze. V tomto problému není prohrávající strany (snad kromě těch zlodějů).

Proti světlu máme zákon
Od června 2002 platí Zákon o ochraně ovzduší, jehož částí jsou i opatření ke snižování světelného znečištění. Ukazuje směr, kam se bude v tomto ohledu Česká republika i pozemské společenství národů v budoucnu ubírat. Ochrana před obtěžujícím světlem byla ale zakotvena v našem občanském zákoníku již dříve. Málokdo si uvědomuje, že se může bránit proti lampě, která mu svítí do ložnice nebo ho oslňuje při chůzi po chodníku. Mnohem více než zákonná ochrana (jistě ne nedůležitá) je ale důležitější chování nás všech – od občanů po starosty obcí. Světlo by mělo lidem sloužit, ne je obtěžovat a omezovat.
Mezinárodní organizace pro temnou oblohu (International Dark Sky Association) doporučuje intenzitu osvětlení radikálně snížit. Pokud poroste světelné znečištění i nadále, budou lidé moci obdivovat hvězdnou oblohu už jen ve svých snech nebo v planetáriích. Hvězdné nebe je součástí našeho přírodního bohatství. Pohled na třpyt tisíců hvězd je úchvatný zážitek, na který má každý právo stejně jako na jinou součást přírody. Světová praxe jednoznačně ukazuje, že dobře osvětlené silnice a chodníky jdou skloubit s tmavou oblohou nad námi.
Příklady jsou i u nás.

Pavel Suchan
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Podmořský život u Velikonočního ostrova

Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu ...

Tajemství radioaktivního promethia

Pomocí nové metody odhalili vědci klíčové vlastnosti radioaktivního promethia, prvku vzácných zemin. Stalo se tak až téměř osm desetiletí poté, co byl tento nepolapitelný prvek vzácných zemin objeven.

Vesmírná robotika se připravuje k explozivnímu růstu

Před pěti lety NASA zahájila misi jako vystřiženou ze sci-fi trháku. Nasadily robotický systém Astrobees na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který zde pomáhá astronautům s opravami a údržbou.

Chytré meteostanice ve školách

Základní školy na Praze 4, Filosofská a Školní, se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší.

Jsme genetická mozaika

Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail