Vertikální farmy

Sotva by asi někdo očekával, že vyřazené městské sklady, opuštěné obytné budovy, nebo věžové domy se stanou místy nové „zelené revoluce“. Je tomu ale tak. Jako nadějný a ekologicky přátelský způsob, jak nakrmit neustále se zvyšující počet obyvatel na Zemi, se nyní objevují tzv. „vertikální farmy“. První vlaštovkou „ve velkém“ je zahájení provozu největší vertikální farmy na světě v březnu 2014 ve Scrantonu v Pennsylvánii.

Farmu vybudovala společnost Green Spirit Farms (GSF) se sídlem v New Buffalo, Michigan, v jednoposchoďové budově o celkové ploše 3,25 ha. V budově jsou regály o šesti poschodích nad sebou, na nichž bude růst na 17 milionů rostlin.

Blíž spotřebitelům

Cílem vertikálních farem je vyhnout se problémům souvisejících s pěstováním potravinových plodin v oblastech postihovaných suchem a nemocemi rostlin mnoho set kilometrů od sídelních center, kde by měly být spotřebovávány.

Dickson Despommier, ekolog na Columbia University, New York City, se domnívá, že by se potraviny měly pěstovat v městských výškových budovách po celý rok. Nebylo by pak třeba dopravovat ovoce a zeleninu na velké vzdálenosti a snížily by se i emise CO₂, které s dopravou souvisejí.

Zelenina z regálu

Regály s plodinami ve vertikální farmě mohou být zásobovány živinami hydroponickým způsobem bez potřeby sázet rostliny do zeminy a mohou je osvětlovat zářivky LED, které mají podobný charakter jako sluneční světlo. Rovnoměrné zásobování živinami a dostatečné osvětlení plodin zajišťuje kontrolní systém. Celý systém lze monitorovat chytrým telefonem nebo tabletem na dálku.

Ve vertikální farmě ve Scrantonu se budou pěstovat saláty, špenát, kapusta, rajčata, papriky, bazalka a jahody. Produkce této farmy je desetkrát větší, než tomu bylo u první zkušební vertikální farmy v New Buffalo, která byla otevřena v roce 2011.

Větší bezpečnost zásobování potravinami

Obhájci vertikálního zemědělství v něm vidí způsob, jak uživit populaci, jež se rychle koncentruje ve městech. OSN odhaduje, že v roce 2050 bude ve vyspělých zemích žít ve městech 85 % lidí. Vertikální farmy zajistí větší bezpečnost zásobování potravinami, protože pěstování potravinových plodin neohrozí ani extrémní počasí.

Protože si zemědělci budou chránit svá vnitřní pole před škůdci, nebude třeba používat herbicidy a insekticidy. Bude také možné lépe hospodařit s vodou, která se brzy stane nedostatkovou komoditou. Vznik první vertikální farmy společnosti GSF inspirovala dlouholetá období sucha, které postihuje mnoho států USA. Vertikální farmy jsou projektovány tak, že recyklují vodu, takže k získání srovnatelné úrody je třeba o 98 % méně vody než u tradičního zemědělství. Dosahuje se toho částečně také tím, že se z atmosféry pěstírny odčerpává přebytečná vlhkost, která by mohla způsobovat plíseň listů.

Vystačí se s přirozeným světlem, nebo s LED

Většina vertikálních farem se pokud možno spoléhá na přirozené světlo. Například singapurský podnikatel nepotřebuje ve své čtyřpatrové prosklené budově žádné umělé osvětlení. Mobilní regály s čínským zelím a saláty rotují pomalu do vrchních částí budovy pomocí nízkoenergetického výtahu. Naproti tomu v japonském Kjótu je v provozu vertikální farma bez oken, připomínající spíše letecký hangár. K osvětlení se zde používají dva typy zářivek LED, které vydávají červené a modré světlo. Vypěstuje se zde až 6 milionů salátů. Dnešní zářivky LED však mají účinnost jen 28 %, takže náklady na elektřinu jsou vysoké a tato farma zatím nemůže s oblastmi, kde se ve velkém pěstuje zelenina tradičním způsobem, konkurovat. Společnost Philips ale vyvíjí zářivky LED s účinností 68 %, které by mohly výrobní náklady radikálně snížit.

Zkušenosti z vertikálních farem mohou využít i další obory vědy. Například US Defence Advanced Research Projects Agency slouží osmnáctiposchoďová vertikální farma v College Station v Texasu k vývoji geneticky upravovaných rostlin sloužících k výrobě proteinů užitečných ve vakcínách.

(Podle: Paul Marks: Legume with a view. New Scientist, 2014, č. 2952, s. 17-18)

Zkrácený překlad: