Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
K čemu vlastně sloužila? Když archu podle popisu v Bibli postavíme, vznikne samonabíjecí kondenzátor. To se podařilo studentům jedné vysoké školy v USA. Jejich model v měřítku 1:5 dosáhl na svorkách napětí 0,7 kV. Kondenzátor je tvořen dvěma zlatými deskami, dielektrikem je akáciové dřevo s velkým množstvím pryskyřice. Nabíjení kondenzátoru obstarávají zlaté hroty připevněné k jedné z desek, které nasávají elektrostatický náboj z okolního proudícího vzduchu. Archu bylo možné také zkratovat pomocí dvou tyčí protažených oky po stranách. Tak ji bylo možné bezpečně transportovat. Biblický text uvádí i nehodu při přepravě archy. Přes přísný zákaz ji naložili na vůz. Při jízdě se archa nebezpečně naklonila, a když se ji snažil jeden průvodce přidržet, padl k zemi mrtev. Popis nehody odpovídá zabití elektrickým výbojem. Zkratovací tyče cestou zřejmě vyklouzly z ok. Dnes už se asi nedozvíme, k čemu přesně zařízení sloužilo, k čemu mohl být tak silný zdroj napětí, navíc samonabíjecí. Jen k ochraně vzácného obsahu – desek se záznamem Desatera? Poučení: i v prastarých textech se mohou ukrývat popisy technických zařízení – stačí se na ně dívat očima dnešní technicky vyspělé civilizace.
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.