Bez zařazení

Život bez aut, autobusů či letadel si už dnes neumíme představit. Spolu s tím se neoddělitelnou součástí našich každodenních životů staly i pneumatiky. Jaké byly klíčové momenty v dějinách plášťů a kdy získaly podobu, v jaké je známe dnes? Objevení gumy, jednoho z nejvýznamnějších průmyslových materiálů, je dílem náhody. Při jednom pokusu se na přírodní kaučuk omylem vysypala síra, čímž vznikl materiál pružný a přitom pevný, který dodnes nabízí nespočetné množství využití. První patentovaná pneumatika Roberta Williama Thomsona předběhla svoji dobu. Navzdory jeho průkopnickému přístupu nenašla prakticky žádné využití a upadla v zapomnění. Vývoj postupuje - dnešní výrobci pracují na stále bezpečnějších, výkonnějších a úspornějších pneumatikách i na nových materiálech. Novátorský a ekologický přístup přinesla společnost Continental, která například našla způsob, jak uspokojit zvyšující se poptávku po přírodním kaučuku.

Do roku 2050 se počet obyvatel na Zemi zvýší na přibližně 9,6 miliard lidí, přičemž 70 % jich bude žít ve městech. Města budou muset být přátelská, aby se lidé snadno dostali do práce i do odpočinkových zón, kde by mohli relaxovat a bavit se. Moderní bytová výstavba, obchodní, dopravní a kanalizační infrastruktura a další vymoženosti civilizace jsou samozřejmostí. Města budou větší, proto budou muset být rovněž lepší a „chytřejší“ než je tomu dnes.

Globální oteplování, které se mimo jiné projevuje také dlouhými obdobími bez deště, začíná působit problémy i ve světové energetice. Nejzranitelnější jsou podle očekávání vodní elektrárny, ale zkušenosti z posledních několika let ukazují, že klimatické změny mohou ovlivnit výrobu elektřiny i v uhelných, jaderných a zdánlivě paradoxně i ve větrných a fotovoltaických elektrárnách. Potvrzuje se tak, jak důležitý je pro stabilní zásobování elektřinou vyvážený mix energetických zdrojů.

Dávní stavitelé Stonehenge možná pořádali opulentní párty s pečeným masem, naznačuje nový výzkum. Archeologové zkoumající neolitické osídlení v Durrington Walls v dnešní jižní Anglii, kde pravděpodobně bydleli stavitelé Stonehenge, našli důkazy, že vesnice hostila před 4 500 lety velké grilovací párty. Zvířata na tyto akce byla přiváděna pravděpodobně z velkých vzdáleností a porážena na místě. Tisíce starověkých poutníků přicházely na místo, aby vzdaly čest památce mrtvých, a pak se zúčastnily v blízkém Durrington Walls grandiózní grilovačky. „Spotřeba masa, jejíž stopy jsme nalezli, je enormní“, říká Oliver Craig, archeolog z University of York v Anglii.

Pod hlavním městem Íránu, Teheránem, kde žije přibližně 15 milionů lidí, se přesouvá země. Satelitní snímky s vysokým rozlišením nedávno ukázaly, že největší město v západní Asii se na některých místech propadá o 25 centimetrů ročně! Vědci, kteří zkoumali satelitní data shromážděná mezi  roky 2003 až 2017, zjistili významný pokles na přibližně 10 procentech středu města a v mnoha vesnicích v severozápadním regionu Teheránu. Okolí mezinárodního letiště na jihozápadě íránské metropole klesá přibližně o pět centimetrů ročně.

Dnes máme Silvestra, poslední den v roce, a už si ho ani neumíme představit bez půlnočního ohňostroje, barevných jisker, raket a hlučných výbuchů. V první řadě prosíme všechny čtenáře, aby nic z toho nepřipravovali doma, ale koupili ve specializovaném obchodě, nebo ještě lépe vydali se navštívit profesionálně připravenou ohnivou show - dnes jsou ve všech větších městech. A také, prosím, nezapomeňte dobře ošetřit vaše domácí zvířátko, aby se zbytečně hlukem nepoplašilo. Podívejme se krátce na to, jak se dělají barvy ohňostrojů. Ať už jsou to červené, bílé a modré fontány nebo výbuchy fialových jisker, každý ohňostroj je vybaven právě správnou kombinací chemikálií pro vytvoření těchto barevných světel.