Bez zařazení

Podle Mezinárodní energetické agentury emise oxidu uhličitého z letecké dopravy v posledních dvou desetiletích raketově rostou. Statistiky ukazují, že letecký provoz se před razantním omezením způsobeným pandemií podílel na produkci globálních emisí ze spalování fosilních paliv téměř 3 %; ročně vypouštěl do ovzduší téměř 1 Gt emisí. Do roku 2050 by komerční letadla ale mohla chrlit až 24 % celosvětových emisí uhlíku. Podle posledních dat Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol tvořily v roce 2020 až třetinu evropských leteckých emisí lety na krátké vzdálenosti do 1 500 kilometrů. Vývojáři a letecké společnosti proto přicházejí s nápady, jak zejména letadla s kratším doletem „přebarvit na zeleno“. Ve hře jsou vodík, elektřina, biopaliva, hybridní stroje nebo úsporné moderní technologie.

Tradiční udílení Cen Josefa Hlávky za původní vědeckou a odbornou literaturu publikovanou v České republice, jež je společnou slavností Nadace Českého literárního fondu a Hlávkova Nadání, hostila již podruhé restaurace Hlávkův dvůr v pražské Vodičkově ulici. V pondělí 28. června 2021 měla slavnostní událost v tomto komornějším prostředí Hlávkových nadačních domů opět skvělou atmosféru, byť stálým účastníkům trochu chybí stylové prostory lužanského zámečku s předáváním cen v sále Českého kvarteta, koncertem v zámecké kapli a osvěžením ve stínu vzrostlých stromů v zahradě. To však vůbec nic nemění na kvalitě a výjimečnosti oceňovaných publikací, kdy porota vybírá vítězná díla z prací publikovaných v předcházejícím roce, aktuálně tedy 2020, a přihlášených do čtyř vědních kategorií, jimiž jsou oblasti věd společenských, věd o neživé přírodě i o přírodě živé a v neposlední řadě do letos mimořádně bohatě a kvalitně obeslaných věd lékařských. Vítězství v každé kategorii je spojeno také s finanční odměnou ve výši 50.000 korun.

S rozvojem elektrické mobility se zvyšují bezpečnostní a technologická očekávání, která zákazníci na elektromobily kladou. Výrobci proto musejí stále rychleji reagovat na vývoj trhu, na různé regulace a také na výrazný tlak na snížení ceny elektromobilů. Celosvětová poptávka po elektrických vozidlech roste: ve třetím čtvrtletí loňského roku například oproti roku předešlému vzrostl počet registrovaných elektromobilů v Evropě o 211 % na celkových 274 000. Očekává se, že v roce 2022 bude více než 20 % všech vozidel prodaných v Evropě elektrických.

Základními surovinami mnoha dnešních rychle rostoucích technologií tzv. „čisté energetiky“– od větrných turbín a elektrických sítí až po elektrická vozidla – jsou různé nerosty, minerály a vzácné prvky. Poptávka po těchto minerálech bude rychle růst, jak poroste rychlost přechodu na čisté energie. Podle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency, IEA) může nesoulad mezi ambicemi na ochranu klimatu a nedostatkem kritických minerálů zpomalit a prodražit přechod k čisté energetice. IEA vydala na toto téma dosud nejobsáhlejší globální studii o důležitosti minerálů pro energetické účely. Spolu s množstvím podrobností o vyhlídce na poptávku po nerostech za různých technologických a politických předpokladů studie zkoumá, zda dnešní investice do nerostů mohou uspokojit potřeby rychle se měnícího energetického sektoru. Zvažuje budoucí úkol podporovat odpovědný a udržitelný rozvoj nerostných zdrojů a nabízí tvůrcům politik zásadní poznatky, včetně šesti klíčových doporučení IEA pro nový komplexní přístup k zabezpečení nerostných surovin.

Uprostřed celosvětové pandemie COVID-19 začal pracovat tým složený z produktového designéra, strojního inženýra a lékařky na řešení rychlého a bezpečného transportu pacientů z jejich domova do nemocnice. Zrodil se tak koncept autonomního létajícího záchranného vozidla – E-wayRescue Roadster. Celý projekt, který se nyní přesunul do další fáze vývoje produktu, vznikl díky cloudové platformě 3DEXPERIENCE od společnosti DassaultSystèmes.

Když došlo letos v březnu k zablokování Suezského průplavu, zesílily diskuze o alternativách, které by nebyly náchylné k podobným událostem. Jednou z nich je Severní mořská cesta, která podél arktických břehů Ruska spojuje Evropu s Asií. Tato trasa je zhruba o 10-15 dní rychlejší než klasická cesta vedoucí přes Suezský průplav, a to především díky poloviční délce. Provozovatel ruské flotily jaderných ledoborců Atomflot navíc plánuje zrychlit tranzitní přepravu nákladů po Severní mořské cestě ze 14 dní na 10 až 11. Dojde k tomu díky nové generaci jaderných ledoborců, které budou doprovázet obchodní lodě (psali jsme o nich zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2611-jaderny-ledoborec-arktika-na-prvni-pracovni-plavbe a již v r. 2012 zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/502-treti-generace-jadernych-ledoborcu).