Bez zařazení

Ozelenění a dekarbonizace českého plynárenství by měla být v budoucnu spojená především s biometanem a vodíkem. Většímu podílu biometanu aktuálně brání především zastaralá legislativa, do roku 2050 by však jeho podíl mohl narůst až na 40 %. V případě vodíku pak bude záležet zejména na jeho výrobě a na množství, které se bude moci vtlačovat do tuzemské plynárenské sítě. Spíše než stavba nových přepravních soustav bude ekonomicky výhodnější úprava stávajících.

Elektromobilita je řadou aktérů z automobilového průmyslu či politiky zmiňována jako jediná možná budoucí alternativa k současným spalovacím motorům, a to i za cenu přehlížení limitů či problémů spojených s tímto řešením. Mnohem vhodnější by ovšem bylo chápat elektromobilitu jako jedno z možných řešení a připustit i další alternativy. Jednou z nejperspektivnějších je jednoznačně vodík, tvrdí Daniel Struž, jednatel společnosti Adast.

V čase vánočním oslavujeme narození Ježíše Krista, ale proč si nepřipomenout i letošní výročí jiného muže, architekta Josefa Hlávky, díky němuž získala Praha majestátní a důstojné místo pro zrození nových človíčků. Josef Hlávka (1831–1908), který spatřil světlo světa před 190 lety, postavil jednu z nejmodernějších a největších evropských porodnic své doby. A hlásky do pomyslného sboru novorozených miminek se v ní ozývají dodnes.

Lidé potřebují nebo přinejmenším požadují elektřinu nejen v každou denní či noční dobu, ale i na téměř každém místě na světě. Elektrárenské společnosti proto řeší, jak ji bezpečně a spolehlivě zajistit i v oblastech a situacích, které jsou pro výrobu elektřiny krajně nepříznivé.

Hlavní město chystá přeměnu desítek tun škváry, která vzniká při spalování odpadu v malešické spalovně, na stavební materiál. Místo odpadu, který se musí za desítky milionů korun ročně odvážet na skládky, tak může město získat surovinu využitelnou zejména jako podkladový materiál ve stavebním průmyslu. Proces likvidace komunálního odpadu v metropoli by tak byl výrazně více ekologický s přímým dopadem na snížení emisí CO₂.

Hluboko pod ulicemi Brna leží na dvě desítky kilometrů důmyslných staveb, díky nimž do tisíců brněnských domů proudí voda či elektřina. Síť podzemních kolektorů moravské metropole se pyšní bezmála padesátiletou historií a je v ní uloženo přes 49 kilometrů potrubí a více než 190 kilometrů kabelů. Díky kolektorům je možné pokládat nové inženýrské sítě i v hustě zastavěných oblastech a obyvatelé Brna jsou tak ušetřeni četných výkopových prací. Pojďte se podívat na svět pod brněnským povrchem.