V Temelíně testují autonomní drony
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Průkopník a nestor české elektrotechniky se narodil 6. července 1847 v Plánici u Klatov v rodině chudého ševce. Zemřel v požehnaném věku 22. ledna 1941 ve Stádleci u Tábora. U většiny jeho počinů bychom našli slůvko první – alespoň u nás. Nazývali ho českým Edisonem.
Skutečně měl s Edisonem mnoho společného, nejen rok narození, ale i životní dráhu – jenomže nepřišel na svět v bouřlivě se rozvíjející Americe, ale v konzervativní rakousko-uherské monarchii, kde tehdy ještě panovala robota. Na dvoutřídce v rodné Plánici, ani na škole v Klatovech, ba ani na reálce v Praze, kde se těžce probíjel (neměl ani prostředky na taxu povinnou pro složení maturity), se o elektrotechnice nedozvěděl pranic. Na pražské technice pak dva roky poslouchal přednášky, z nichž byly elektrotechnice věnovány pouhé dvě hodiny profesora fyziky K. V. Zengera.
CESTA KE SLÁVĚ
V jednadvaceti letech se Křižík „vydal do života“. Nastoupil k pražské firmě Kaufmann, která vyráběla signálové a telegrafní přístroje pro rodící se rakouské železnice, a to hned jako technický ředitel. U Kaufmanna a později při telegrafní službě na železnici se začaly rodit jeho první vynálezy. V roce 1880 mu jeden z nich změnil život. Pro Piettovu papírnu v Plzni zdokonalil obloukovou lampu samočinnou regulací vzdálenosti uhlíků, což umožnilo její trvalé rovnoměrné svícení. Jeho obloukovka, oceněná medailí na elektrotechnické výstavě v Paříži roku 1881, mu přinesla slávu, odbornou prestiž a především finanční úspěch, takže se mohl postavit na vlastní nohy.
Začal realizovat smělé projekty. Zřizoval první elektrárny a „rozsvěcoval“ česká a moravská města – Jindřichův Hradec, Písek, Poděbrady, Prostějov, Plzeň, Tábor... Staví první elektrickou městskou dráhu v Praze na Letné. A později i v Libni, Vysočanech, na Žižkově, Královských Vinohradech a po vnitřní Praze. Mezi Táborem a Bechyní zřídil roku 1903 první elektrifikovanou železnici u nás. Konstruuje dokonce elektromobily. Aby překonal dodnes bezezbytku nevyřešený problém s nedostatečným zdrojem proudu, využívá u svého posledního typu benzínový motor L&K k dobíjení akumulátorů, což je princip používaný např. u „dieselelektrických“ lokomotiv dosud.
JUBILEJNÍ
Zmíněná elektrická dráha na Letné nás přivádí k Jubilejní výstavě z roku 1891, události, která se stala přesvědčivým důkazem o síle českého národa na poli hospodářském i kulturním. František Křižík byl tvůrčím duchem a motorem této národní „manifestace“. Veškerá elektrická zařízení, osvětlení obloukovkami i žárovkami, byla z jeho dílny. Jeho kouzelná světelná fontána se stala symbolem výstavy, symbiózou techniky a krásy.
POZDRAV LIDEM DOBRÉ VŮLE...
V předvečer války, v roce 1937, byl František Křižík vyzván, aby jako přední představitel československé vědy a techniky oslovil po rozhlasových vlnách Alberta Einsteina a jeho prostřednictvím světovou veřejnost v Pozdravu všem lidem dobré vůle s přáním, aby lidstvo kráčelo mírovou cestou. Tento sen se mu však, bohužel, nesplnil.
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.