František Křižík

Průkopník a nestor české elektrotechniky se narodil 6. července 1847 v Plánici u Klatov v rodině chudého ševce. Zemřel v požehnaném věku 22. ledna 1941 ve Stádleci u Tábora. U většiny jeho počinů bychom našli slůvko první – alespoň u nás. Nazývali ho českým Edisonem.

Skutečně měl s Edisonem mnoho společného, nejen rok narození, ale i životní dráhu – jenomže nepřišel na svět v bouřlivě se rozvíjející Americe, ale v konzervativní rakousko-uherské monarchii, kde tehdy ještě panovala robota. Na dvoutřídce v rodné Plánici, ani na škole v Klatovech, ba ani na reálce v Praze, kde se těžce probíjel (neměl ani prostředky na taxu povinnou pro složení maturity), se o elektrotechnice nedozvěděl pranic. Na pražské technice pak dva roky poslouchal přednášky, z nichž byly elektrotechnice věnovány pouhé dvě hodiny profesora fyziky K. V. Zengera.

CESTA KE SLÁVĚ
V jednadvaceti letech se Křižík „vydal do života“. Nastoupil k pražské firmě Kaufmann, která vyráběla signálové a telegrafní přístroje pro rodící se rakouské železnice, a to hned jako technický ředitel. U Kaufmanna a později při telegrafní službě na železnici se začaly rodit jeho první vynálezy. V roce 1880 mu jeden z nich změnil život. Pro Piettovu papírnu v Plzni zdokonalil obloukovou lampu samočinnou regulací vzdálenosti uhlíků, což umožnilo její trvalé rovnoměrné svícení. Jeho obloukovka, oceněná medailí na elektrotechnické výstavě v Paříži roku 1881, mu přinesla slávu, odbornou prestiž a především finanční úspěch, takže se mohl postavit na vlastní nohy.
Začal realizovat smělé projekty. Zřizoval první elektrárny a „rozsvěcoval“ česká a moravská města – Jindřichův Hradec, Písek, Poděbrady, Prostějov, Plzeň, Tábor... Staví první elektrickou městskou dráhu v Praze na Letné. A později i v Libni, Vysočanech, na Žižkově, Královských Vinohradech a po vnitřní Praze. Mezi Táborem a Bechyní zřídil roku 1903 první elektrifikovanou železnici u nás. Konstruuje dokonce elektromobily. Aby překonal dodnes bezezbytku nevyřešený problém s nedostatečným zdrojem proudu, využívá u svého posledního typu benzínový motor L&K k dobíjení akumulátorů, což je princip používaný např. u „dieselelektrických“ lokomotiv dosud.

JUBILEJNÍ
Zmíněná elektrická dráha na Letné nás přivádí k Jubilejní výstavě z roku 1891, události, která se stala přesvědčivým důkazem o síle českého národa na poli hospodářském i kulturním. František Křižík byl tvůrčím duchem a motorem této národní „manifestace“. Veškerá elektrická zařízení, osvětlení obloukovkami i žárovkami, byla z jeho dílny. Jeho kouzelná světelná fontána se stala symbolem výstavy, symbiózou techniky a krásy.

POZDRAV LIDEM DOBRÉ VŮLE...
V předvečer války, v roce 1937, byl František Křižík vyzván, aby jako přední představitel československé vědy a techniky oslovil po rozhlasových vlnách Alberta Einsteina a jeho prostřednictvím světovou veřejnost v Pozdravu všem lidem dobré vůle s přáním, aby lidstvo kráčelo mírovou cestou. Tento sen se mu však, bohužel, nesplnil.