Nové jaderné palivo v Dukovanech
Historicky první palivové soubory od společnosti Westinghouse dorazily do Jaderné elektrárny Dukovany 16. června. Následují po dodávkách do Temelína.
Dne 19. ledna 1736 se ve skotském městečku Greenocku narodil James Watt, muž, který zdokonalil parní stroj natolik, že otevřel dveře do „století páry“. Parní stroj – první na přírodních podmínkách nezávislý zdroj energie v lidských dějinách – znamenal pro technický rozmach a rozvoj průmyslu zcela revoluční vynález. Po bohatém a plodném životě zemřel James Watt 19. srpna 1819 a byl pochován na hřbitově ve Westminsterském opatství mezi velikány anglické historie s epitafem: Zdroje své země rozšířil, člověka moc rozmnožil a povznesl se tak do předních řad mezi nejslavnější vědce a skutečné dobrodince lidstva.
James Watt se narodil v rodině chudého tesaře, který na studium talentovaného syna neměl prostředky, a tak jej po škole poslal do učení na jemného mechanika. Glasgowský mistr, u kterého se Watt učil, pracoval v té době i pro místní univerzitu, konkrétně pro fyzikální kabinet profesora Blacka. Ten si brzy povšimnul Wattova výjimečného nadání a šikovného učně si oblíbil. Dokonce jej poslal k proslulému londýnskému mechaniku Morganovi, který se za odměnu 20 liber zavázal vyučit mladíka za jediný rok místo obvyklých sedmi. Svůj slib splnil, a tak se Watt mohl už po roce vrátit do Glasgowa. Tady jej však čekalo rozčarování, neboť zdejší mechanici zkrácené učení neuznali a odmítli Watta přijmout do cechu. Naštěstí opět zasáhl profesor Black. Na univerzitu cechovní pravomoci nesahaly a Watt se roku 1757, ve svých 21 letech, stal univerzitním mechanikem.
PARNÍ STROJ
O využití energie páry se před Wattem snažili už mnozí – Denis Papin, Thomas Savery, Thomas Newcomen a další. Ve sbírkách glasgowské univerzity byl také jeden starší nefungující Newcomenův stroj. Watt ho opravil, což mu zároveň pomohlo ujasnit si jeho nedostatky. Pak už následovala mnohaletá usilovná práce a hledání schůdných cest. Nejrůznějšími zlepšeními postoupil Watt až k prakticky využitelnému jednočinnému parnímu stroji a po více než dvaceti letech snažení k patentu na dvojčinný parní stroj, který získal roku 1782.
VÝKON
Jednotkou výkonu je dnes v soustavě SI jeden watt. Ještě vaši dědečkové však používali pro měření výkonu jednotku HP (horse-power neboli koňská síla či kůň). Ta se zrodila v době, kdy Watt vyráběl pro zákazníky jednotlivé parní stroje takříkajíc „na míru“. Jistý pivovarník si u něj objednal parní stroj k pohonu čerpadla, které dosud roztáčel kůň, a vymínil si stejný výkon stroje. Watt přijel, nechal koně osm hodin čerpat vodu do sudů a po změření spočítal, že kůň vyčerpal v průměru za 1 sekundu 500 liber vody do výšky 1 stopy. Watt se nezalekl a vyrobil parní stroj, který za stejných podmínek vyčerpal 550 liber vody, což se pak na dlouhá léta stalo jednotkou pro měření výkonu.
I génius se může mýlit... James Watt může být bez rozpaků nazýván otcem parního stroje, soustředil se však výhradně na stabilní stroje k pohonu čerpadel, strojů a podobných zařízení, ale kupodivu nikdy nevěřil v jejich uplatnění v dopravě. Dokonce svého nejnadanějšího spolupracovníka, W. Murdocka, od pokusů s mobilními parními stroji důrazně odvracel. Zatímco nevalné využití parních automobilů mu dalo v podstatě zapravdu, parolodi a především parní lokomotivy svědčí o tom, že opravdu nikdo není neomylný.
Historicky první palivové soubory od společnosti Westinghouse dorazily do Jaderné elektrárny Dukovany 16. června. Následují po dodávkách do Temelína.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.