František Josef Gerstner, jeden ze zakladatelů českého technického školství a průkopník českých technických věd, se narodil před 250 lety, 23. února 1756 v Chomutově. Zemřel 25. července 1832 v Mladějově.
Fotogalerie (1)
Gerstner pocházel z rodiny prostého řemenáře, prošel chomutovskou jezuit-skou kolejí a v roce 1772 vstoupil na pražskou univerzitu, kde studoval matematiku a astronomii. Po absolutoriu se osvědčil v praxi jako inženýr dvorní komise pro vyvazování z roboty. Roku 1784 se vrátil k astronomii a nastoupil jako adjunkt na pražskou hvězdárnu. Brzy získal věhlas, který ho přivedl do pražské Učené společnosti a také na univerzitu, kde začal přednášet matematiku, pojatou ovšem velmi moderně v úzkém spojení s mechanikou.
Především jeho zásluhou byla Česká stavovská inženýrská škola přebudována roku 1803 na polytechniku, jejímž ředitelem se pak stal. V této škole – předchůdkyni Českého vysokého učení technického – pak vychoval řadu skvělých českých techniků průkopnické generace, mj. vlastního syna Františka Antonína či inženýra Jana Pernera.
F. J. Gerstner byl nevšedně vzdělaný muž. Ovládal řadu jazyků, vedle němčiny a češtiny i angličtinu, francouzštinu, italštinu, řečtinu, latinu a hebrejštinu. Mnoho význačných spolků a učených společností si kladlo za čest mít ho mezi svými členy. Za četné zásluhy byl vyznamenán Leopoldovým řádem a povýšen do šlechtického stavu. Publikoval nepřeberně vědeckých statí, z nich na prvním místě knihu Handbuch der Mechanik (1831), „bibli“ techniků ve strojírenství, stavebnictví a hornictví. Gerstner však nemyslel jen akademicky, dokonale chápal praktické potřeby doby. Proto zřídil na ústavu mimořádné přednášky, přístupné každému, bez ohledu na předchozí vzdělání.
KONĚSPŘEŽKA
ČESKÉ BUDĚJOVICE – LINEC
Bez Gerstnerova dobrozdání se neuskuteční snad žádný větší technický projekt v Čechách. A tak se mu na stůl dostane i plán průplavu mezi Dunajem a Vltavou umožňujícího dopravu zboží, hlavně soli, mezi Rakouskem a jižními Čechami. Gerstner však místo průplavu navrhuje železnici, na samém počátku 19. století samozřejmě koněspřežnou. To je na evropském kontinentě podnik zcela mimořádný. Pod jeho vrchním dozorem provede vlastní stavbu syn František Antonín.
KŘIVDY DĚJIN...
Snad každý školák zná dodnes jméno vynálezce Josefa Božka a jeho pokusy s parním strojem, o F. J. Gerstnerovi už ví jen málokdo. A přece to byl on, kdo Božka zaměstnal jako „mechanikuse“ polytechniky a umožnil mu plný rozvoj jeho talentu. O vědecké erudici, prestiži v technických otázkách a významných zásluhách nemluvě. A konec konců byl to Gerstner, který roku 1807 zkonstruoval první parní stroj v Čechách.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
