František Josef Gerstner, jeden ze zakladatelů českého technického školství a průkopník českých technických věd, se narodil před 250 lety, 23. února 1756 v Chomutově. Zemřel 25. července 1832 v Mladějově.
Fotogalerie (1)
Gerstner pocházel z rodiny prostého řemenáře, prošel chomutovskou jezuit-skou kolejí a v roce 1772 vstoupil na pražskou univerzitu, kde studoval matematiku a astronomii. Po absolutoriu se osvědčil v praxi jako inženýr dvorní komise pro vyvazování z roboty. Roku 1784 se vrátil k astronomii a nastoupil jako adjunkt na pražskou hvězdárnu. Brzy získal věhlas, který ho přivedl do pražské Učené společnosti a také na univerzitu, kde začal přednášet matematiku, pojatou ovšem velmi moderně v úzkém spojení s mechanikou.
Především jeho zásluhou byla Česká stavovská inženýrská škola přebudována roku 1803 na polytechniku, jejímž ředitelem se pak stal. V této škole – předchůdkyni Českého vysokého učení technického – pak vychoval řadu skvělých českých techniků průkopnické generace, mj. vlastního syna Františka Antonína či inženýra Jana Pernera.
F. J. Gerstner byl nevšedně vzdělaný muž. Ovládal řadu jazyků, vedle němčiny a češtiny i angličtinu, francouzštinu, italštinu, řečtinu, latinu a hebrejštinu. Mnoho význačných spolků a učených společností si kladlo za čest mít ho mezi svými členy. Za četné zásluhy byl vyznamenán Leopoldovým řádem a povýšen do šlechtického stavu. Publikoval nepřeberně vědeckých statí, z nich na prvním místě knihu Handbuch der Mechanik (1831), „bibli“ techniků ve strojírenství, stavebnictví a hornictví. Gerstner však nemyslel jen akademicky, dokonale chápal praktické potřeby doby. Proto zřídil na ústavu mimořádné přednášky, přístupné každému, bez ohledu na předchozí vzdělání.
KONĚSPŘEŽKA
ČESKÉ BUDĚJOVICE – LINEC
Bez Gerstnerova dobrozdání se neuskuteční snad žádný větší technický projekt v Čechách. A tak se mu na stůl dostane i plán průplavu mezi Dunajem a Vltavou umožňujícího dopravu zboží, hlavně soli, mezi Rakouskem a jižními Čechami. Gerstner však místo průplavu navrhuje železnici, na samém počátku 19. století samozřejmě koněspřežnou. To je na evropském kontinentě podnik zcela mimořádný. Pod jeho vrchním dozorem provede vlastní stavbu syn František Antonín.
KŘIVDY DĚJIN...
Snad každý školák zná dodnes jméno vynálezce Josefa Božka a jeho pokusy s parním strojem, o F. J. Gerstnerovi už ví jen málokdo. A přece to byl on, kdo Božka zaměstnal jako „mechanikuse“ polytechniky a umožnil mu plný rozvoj jeho talentu. O vědecké erudici, prestiži v technických otázkách a významných zásluhách nemluvě. A konec konců byl to Gerstner, který roku 1807 zkonstruoval první parní stroj v Čechách.
Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye ...
Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.
Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým ...
Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.
Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
