26. ledna 2018
Poptávka po uhlí klesá i poroste
Světová spotřeba uhlí za poslední tři roky (2014 - 2016) klesla o 4,2 % na loňských 5,36 miliardy tun uhelného ekvivalentu*. Uhlí muselo částečně ustoupit rychlému nástupu obnovitelných zdrojů, jejichž energie výrazně zlevňuje, ale hlavně zemnímu plynu. Přesto není příliš důvodů k jásotu: trend se totiž má opět obrátit. Klesající spotřebu v USA nebo Evropské unii vynahradí především poptávka ve velkých asijských zemích, takže uhelný průmysl se ve střednědobém výhledu o svůj osud obávat nemusí. Vyplývá to z obsáhlé analýzy, kterou v Paříži zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Z analýzy vyplývá, že se poptávka po uhlí ve světě bude vyvíjet značně odlišně. V období 2016 - 2022 zeslábne v Evropě, USA, Kanadě i v Číně mohutně investujících do obnovitelných zdrojů, ale v jiných důležitých zemích naopak vzroste. Týká se to v prvé řadě Indie, druhého největšího spotřebitele uhlí, kde bude pokračovat rychlý růst populace a postupovat industrializace. Spotřeba tam do roku 2022 podle odhadů stoupne skoro o čtvrtinu na 685 milionů tun uhelného ekvivalentu. V absolutním vyjádření jde o 135 milionů tun navíc. Indie budující svoji infrastrukturu hodlá výrazně zvýšit výrobu oceli a v ní se bez uhlí neobejde.
Uhložrouti
Mnohem více uhlí bude spalovat ještě pět dalších významných asijských zemí, kde jsou v současné době rozestavěny četné uhelné elektrárny. Experti IEA jmenují Pákistán, Indonésii, Vietnam, Malajsii a Filipíny. Poptávka by se měla zvyšovat také v zemích na území bývalého Sovětského svazu, ale i v Africe a na Blízkém východě. Spotřeba v Číně poroste ve střednědobém výhledu jenom mírně, což souvisí s bojem, který Peking vyhlásil silně znečištěnému ovzduší. "Nebe nad naší zemí bude zase modré," slibuje premiér Li Kche-čchiang. Čína nadále bude mít největší vliv na světový trh s uhlím, neboť na ni připadá skoro polovina globální spotřeby.
Uhlošetřiči
Ve vyspělých západních zemích je tendence opačná. Ve Spojených státech přestalo být uhlí loni vůbec poprvé v jejich historii největším zdroje energie. Pocházelo z něj 30,4 % elektřiny, zatímco ze zemního plynu skoro 34 %, uvádí Ministerstvo energetiky ve Washingtonu. Celková spotřeba uhlí v USA v roce 2016 proti předchozímu roku klesla o 7,5 % na 665 milionů tun. Do roku 2022 by měla klesnout o dalších zhruba pět procent.
Ještě více než v USA klesla loni spotřeba v Evropské unii, a to o 8,1 % na 632 milionů tun. Stalo se tak hlavně zásluhou Británie, která ji ve výrobě elektřiny omezila skoro o čtvrtinu (absolutně o 11 milionů tun), když uhlí nahradila zemním plynem. Uhelné elektrárny v Británii loni vyrobily 9,2 % veškeré elektřiny, zatímco v Německu je to stále přes 40 %. Spotřeba uhlí v zemích Evropské unie by se měla do roku 2022 snížit výrazněji než v USA. Podle Mezinárodní agentury pro energii je to zhruba o osminu.
Uhelné pokrytectví
Hlavními spotřebiteli uhlí v Evropské unii zůstávají dvě země - Německo, které ho loni spálilo 230 milionů tun (z toho 172 milionů tun uhlí hnědého), a Polsko s celkovou spotřebou 136 milionů tun. Na uvedené země připadá více než polovina unijní spotřeby. Polsko se svou uhelnou energetikou netají. Německo však můžeme bez uzardění označit za pokrytce - navenek hlásá Energiewende obrat k obnovitelným zdrojům, chlubí se každým novým větrníkem, přitom tiše staví nové uhelné elektrárny a více než 40 % své elektřiny vyrábí z uhlí. Věděli jste, že Německo je v těžbě hnědého uhlí první na světě?
* Mezinárodní agentura pro energii v prognostických tabulkách udává objem v tunách uhelného ekvivalentu. Jde o jednotku tepla, kterou uvolní jedna tuna uhlí. Odpovídá to 5,2 barelu ropy (700 kg) nebo 890 m3 zemního plynu, či 29,4 GJ. Ostatní tabulky jsou v metrických tunách.
Budoucí poptávka po uhlí (milionů tun uhelného ekvivalentu)
|
Země (regiony)
|
2016
|
2022
|
Změna v %
|
|
Svět celkem
|
5357
|
5534
|
3,3
|
|
z toho vybrané země a regiony:
|
|
|
|
|
Čína
|
2798
|
2787
|
-0,4
|
|
Indie
|
550
|
685
|
24,5
|
|
USA
|
494
|
469
|
-5,1
|
|
Vých. Evropa a Euroasie*
|
290
|
321
|
10,7
|
|
Evropská unie
|
335
|
293
|
-12,6
|
|
Afrika a Blízký východ
|
156
|
170
|
9
|
* Rusko, Ukrajina, Kazachstán a další země na území bývalého SSSR
Největší producenti černého uhlí (milionů tun)
|
Země
|
2016
|
Meziroční změna v %
|
|
Čína
|
3242,5
|
-9
|
|
Indie
|
662,6
|
4
|
|
USA
|
605,3
|
-19
|
|
Indonésie
|
460,5
|
2
|
|
Austrálie
|
439,7
|
-2
|
|
Rusko
|
291,7
|
5
|
|
J. Afrika
|
256
|
9
|
|
Kazachstán
|
92,6
|
-9
|
|
Kolumbie
|
90,5
|
6
|
|
Polsko
|
70,7
|
-3
|
Země těžící nejvíce hnědého uhlí (milionů tun)
|
Země
|
2016
|
Meziroční změna v %
|
|
Německo
|
171,5
|
-4
|
|
Rusko
|
73,7
|
0
|
|
USA
|
66,5
|
2
|
|
Austrálie
|
63,6
|
-3
|
|
Polsko
|
60,2
|
-5
|
|
Turecko
|
56,9
|
1
|
|
Indie
|
45
|
3
|
|
Česko
|
38,5
|
1
|
|
Srbsko
|
38,4
|
2
|
|
Řecko
|
32,3
|
-30
|
Zdroj: Mezinárodní agentura pro energii
Více informací zde:
http://www.iea.org/coal2017/
http://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/steinkohle-foerderung-das-aus-einer-traditionsreichen-branche/20718614.html