Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 217

Poptávka po uhlí klesá i poroste

Světová spotřeba uhlí za poslední tři roky (2014 - 2016) klesla o 4,2 % na loňských 5,36 miliardy tun uhelného ekvivalentu*. Uhlí muselo částečně ustoupit rychlému nástupu obnovitelných zdrojů, jejichž energie výrazně zlevňuje, ale hlavně zemnímu plynu. Přesto není příliš důvodů k jásotu: trend se totiž má opět obrátit. Klesající spotřebu v USA nebo Evropské unii vynahradí především poptávka ve velkých asijských zemích, takže uhelný průmysl se ve střednědobém výhledu o svůj osud obávat nemusí. Vyplývá to z obsáhlé analýzy, kterou v Paříži zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Fotogalerie (1)
V Čehách zatím uhlí je. Dlouho ale už nebude... (Úpravna uhlí v Ledvicích. Foto MD)

Z analýzy vyplývá, že se poptávka po uhlí ve světě bude vyvíjet značně odlišně. V období 2016 - 2022 zeslábne v Evropě, USA, Kanadě i v Číně mohutně investujících do obnovitelných zdrojů, ale v jiných důležitých zemích naopak vzroste. Týká se to v prvé řadě Indie, druhého největšího spotřebitele uhlí, kde bude pokračovat rychlý růst populace a postupovat industrializace. Spotřeba tam do roku 2022 podle odhadů stoupne skoro o čtvrtinu na 685 milionů tun uhelného ekvivalentu. V absolutním vyjádření jde o 135 milionů tun navíc. Indie budující svoji infrastrukturu hodlá výrazně zvýšit výrobu oceli a v ní se bez uhlí neobejde.

Uhložrouti

Mnohem více uhlí bude spalovat ještě pět dalších významných asijských zemí, kde jsou v současné době rozestavěny četné uhelné elektrárny. Experti IEA jmenují Pákistán, Indonésii, Vietnam, Malajsii a Filipíny. Poptávka by se měla zvyšovat také v zemích na území bývalého Sovětského svazu, ale i v Africe a na Blízkém východě. Spotřeba v Číně poroste ve střednědobém výhledu jenom mírně, což souvisí s bojem, který Peking vyhlásil silně znečištěnému ovzduší. "Nebe nad naší zemí bude zase modré," slibuje premiér Li Kche-čchiang. Čína nadále bude mít největší vliv na světový trh s uhlím, neboť na ni připadá skoro polovina globální spotřeby.

Uhlošetřiči

Ve vyspělých západních zemích je tendence opačná. Ve Spojených státech přestalo být uhlí loni vůbec poprvé v jejich historii největším zdroje energie. Pocházelo z něj 30,4 % elektřiny, zatímco ze zemního plynu skoro 34 %, uvádí Ministerstvo energetiky ve Washingtonu. Celková spotřeba uhlí v USA v roce 2016 proti předchozímu roku klesla o 7,5 % na 665 milionů tun. Do roku 2022 by měla klesnout o dalších zhruba pět procent.

Ještě více než v USA klesla loni spotřeba v Evropské unii, a to o 8,1 % na 632 milionů tun. Stalo se tak hlavně zásluhou Británie, která ji ve výrobě elektřiny omezila skoro o čtvrtinu (absolutně o 11 milionů tun), když uhlí nahradila zemním plynem. Uhelné elektrárny v Británii loni vyrobily 9,2 % veškeré elektřiny, zatímco v Německu je to stále přes 40 %. Spotřeba uhlí v zemích Evropské unie by se měla do roku 2022 snížit výrazněji než v USA. Podle Mezinárodní agentury pro energii je to zhruba o osminu.

Uhelné pokrytectví

Hlavními spotřebiteli uhlí v Evropské unii zůstávají dvě země - Německo, které ho loni spálilo 230 milionů tun (z toho 172 milionů tun uhlí hnědého), a Polsko s celkovou spotřebou 136 milionů tun. Na uvedené země připadá více než polovina unijní spotřeby. Polsko se svou uhelnou energetikou netají. Německo však můžeme bez uzardění označit za pokrytce - navenek hlásá Energiewende obrat k obnovitelným zdrojům, chlubí se každým novým větrníkem, přitom tiše staví nové uhelné elektrárny a více než 40 % své elektřiny vyrábí z uhlí. Věděli jste, že Německo je v těžbě hnědého uhlí první na světě?

* Mezinárodní agentura pro energii v prognostických tabulkách udává objem v tunách uhelného ekvivalentu. Jde o jednotku tepla, kterou uvolní jedna tuna uhlí. Odpovídá to 5,2 barelu ropy (700 kg) nebo 890 m3 zemního plynu, či 29,4 GJ. Ostatní tabulky jsou v metrických tunách.

Budoucí poptávka po uhlí (milionů tun uhelného ekvivalentu)

Země (regiony)

2016

2022

Změna v %

Svět celkem

5357

5534

3,3

z toho vybrané země a regiony:

 

 

 

Čína

2798

2787

-0,4

Indie

550

685

24,5

USA

494

469

-5,1

Vých. Evropa a Euroasie*

290

321

10,7

Evropská unie

335

293

-12,6

Afrika a Blízký východ

156

170

9

* Rusko, Ukrajina, Kazachstán a další země na území bývalého SSSR

Největší producenti černého uhlí (milionů tun)

Země

2016

Meziroční změna v %

Čína

3242,5

-9

Indie

662,6

4

USA

605,3

-19

Indonésie

460,5

2

Austrálie

439,7

-2

Rusko

291,7

5

J. Afrika

256

9

Kazachstán

92,6

-9

Kolumbie

90,5

6

Polsko

70,7

-3

Země těžící nejvíce hnědého uhlí (milionů tun)

Země

2016

Meziroční změna v %

Německo

171,5

-4

Rusko

73,7

0

USA

66,5

2

Austrálie

63,6

-3

Polsko

60,2

-5

Turecko

56,9

1

Indie

45

3

Česko

38,5

1

Srbsko

38,4

2

Řecko

32,3

-30

Zdroj: Mezinárodní agentura pro energii

Více informací zde:

http://www.iea.org/coal2017/

http://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/steinkohle-foerderung-das-aus-einer-traditionsreichen-branche/20718614.html

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail