Čína staví největší „vzduchovou baterii“ světa
CAES – Compressed Air Energy Storage, znamená akumulaci energie pomocí stlačeného vzduchu. Právě v této oblasti udělala Čína obrovský krok.
Britská firma TrueEnergy se sídlem v Tywyn, hrabství Gwynedd, vyvinula chladničku, která umožní uchovat chlad až 10 dní po ztrátě elektrického napájení.
Původně byla vyvinuta pro snazší skladování vakcín v rozvojových zemích. Ke skladování vakcín používají chladničky baterie, případně led k překonání přechodného výpadku proudu. Baterie však mají omezenou životnost a led se bude chovat rozdílně v závislosti na pokojové teplotě – poskytne buď příliš mnoho, nebo příliš málo chladu, což vede uvnitř chladničky k nežádoucím fluktuacím teploty. A zde přicházejí na pomoc materiály umožňující fázovou přeměnu. Tyto materiály se chovají normálně, pokud mají pevnou formu: když absorbují teplo, teplota materiálu se zvyšuje. Když ale začínají tát – mění fázi – absorbují velké množství tepla ze svého okolí, přičemž ale udržují konstantní teplotu až do ukončení fázové přeměny. I když firma True Energy neuvádí, jaký materiál používá, naznačila, že se jedná o materiál s ideálním bodem tání pro chlazení 5 stupňů Celsia. Chladnička pro skladování vakcín byla odsouhlasena Světovou zdravotnickou organizací v roce 2010 a společnost se nyní snaží aplikovat tuto technologii u domácích a komerčně využívaných chladniček.
podle New Scientist, 2011, č. 2794, s. 20
CAES – Compressed Air Energy Storage, znamená akumulaci energie pomocí stlačeného vzduchu. Právě v této oblasti udělala Čína obrovský krok.
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.