Milovníci koní zbožňují pohyb na koňském hřbetě, ať už jde o elegantní klus, nebo rychlý cval. Předpokladem k tomu, jak si užít jízdu na koni, je dokonalý kontakt se zemí. Obvyklým řešením je podkova. Jelikož běžně užívaná podkova vyrobená z kovu je těžká a příliš pevná, narušuje přirozený chod koně a kopyto nemůže plnit svou tlumicí funkci. Kovová podkova zároveň zkracuje délku kroku koně až o 10 %, kvůli čemuž je zvíře pomalejší. Další nevýhodou klasické podkovy je, že se připevňuje přímo na kopyto speciálními hřeby. To představuje námahu nejen pro podkováře s úpravou rohoviny a okováním, ale i stres pro samotné zvíře. Připevňování podkovy hřeby také narušuje rohovinovou vrstvu kopyta. To zabraňuje zdravému růstu kopyta v průběhu šesti až osmi týdnů nošení podkovy. Je tu řešení!

Bez teplé vody je život moderního člověka jen těžko představitelný. Jak ji ale co nejekonomičtěji a nejefektivněji ohřívat? Na to bohužel neexistuje univerzální odpověď. Jaký způsob ohřevu zvolit, záleží na několika faktorech: charakter nemovitosti, způsob vytápění, dostupnost plynové přípojky nebo počet odběrných míst. Pokud ale domácnost neodebírá teplou vodu z centrálního zdroje, rozhoduje se zpravidla mezi průtokovým ohřevem, nebo využitím nepřímo ohřívaného zásobníku. Jaké jsou výhody těchto typů ohřevu teplé užitkové vody (TUV)?

Před 250 lety zemřel osvícenský učenec evropského formátu Jan Křtitel Antonín Boháč (1724-1768), český lékař a přírodovědec, badatel evropského významu i majitel velkostatku, jehož jméno neprávem vstoupilo v průběhu času do stínu zapomnění.

V únoru se pod patronátem Geek Wire, časopisu píšícím o kosmonautice, sešli u snídaně tři výkonní ředitelé společností, které se již několik let zabývají výzkumem řízené termojaderné fúze. Společnosti Helion Energy, General Fusion a TAE Technologies spojuje typ financování. Je jím soukromý kapitál. Na podobné téma jsme již zveřejnili několik článků a tak stačí naznačit, že schůzka bilancovala, respektive nastínila další plány tří největších ze zhruba dvaceti podobných organizací. (O soukromém kapitálu ve výzkumu fúze jsme již psali např. zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2012-termojaderna-fuze-v-soukromych-rukach nebo zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2103-richard-dinan-prvni-soukromy-investor-do-fuze-v-evrope nebo zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1838-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-osma)

Před 90 lety zemřel dánský mikrobiolog a patolog Johannes Fibiger. V roce 1926 obdržel Nobelovu cenu za medicínu za objev mikroskopického parazita Spiroptera carcinoma, který měl údajně vyvolávat vznik rakoviny. Za tento objev byl tehdy 59letý Fibiger vychvalován "až do nebes", než se za několik desetiletí zjistilo, že se zcela mýlil: ukázalo se, že za rakovinu nešťastní červi nemohou. Nobelův výbor se natolik vyděsil z této chyby, že během několika následujících desetiletí o kandidátech na Nobelovu cenu za dosažené pokroky ve výzkumu diagnostiky a léčby rakoviny raději ani neuvažoval. Nicméně udělená Nobelova cena již nemůže být laureátům nikdy odňata.

V současnosti se stále více hovoří o nastávající průmyslové revoluci "Průmysl 4.0", ve které se klade důraz na vestavěnou inteligenci, vyšší účinnost, bezpečnost a spolehlivost všech zařízení v technických celcích. Jejich nedílnou součástí bývají elektromagnetické ventily, jejichž vývojem se budu zabývat v tomto článku - konkrétně vývojem prototypu ventilu, který jsem navrhl v rámci své diplomové práce.