Mravenci si pěstují vlastní potravu

Mravenci druhu Philidris nagasau na Fidži si začali pěstovat ovocné plody před třemi miliony lety – mnohem dříve, než se objevil člověk. Pěstují rostliny druhu Squamellaria (z čeledi Mořenovité, kam patří také kávovník) na větvích různých stromů a patří tak mezi hrstku jiných druhů, které si pěstují potravu. Vědělo se, že některé druhy mravenců pěstují houby, ale nyní se poprvé zjistilo, že také vysazují rostliny.

Mravenec zahradník

Nejdříve vkládají semena do trhlin v kůře stromů a dělnice potom hlídají výsadbové plochy a hnojí semenáčky výkaly. Jak rostliny rostou, vytvářejí velké kulaté struktury označované jako „domatia“, dužnaté stonky, které slouží mravencům jako hnízda. Když se objeví ovoce, mravenci konzumují dužninu a shromažďují semena pro další výpěstky. Guillaume Chomicki a jeho kolegové z německé university v Mnichově zjistili, že každá mravenčí kolonie pěstuje tucty uvedených rostlin současně a cestičkami vzájemně propojují prosperující centra. Takováto rostlinná „města“ se často rozkládají na několika sousedících stromech. Rostliny jsou zcela závislé na mravencích, kteří kultivují a hnojí jejich semena a mravenci zase nemohou přežít, když nemají potravu a přístřeší, které jim poskytují rostliny. Genetická analýza ukázala, že tato vzájemná závislost trvá již asi 3 miliony let. Skutečnost, že si mravenci vyvinuli tak složitou výrobu potravy, svědčí o jejich vynikající týmové práci. Mravenci jsou tedy o moc chytřejší, než jsme si dosud mysleli. Nazýváme je superorganismy, protože vytvářejí sítě, které připomínají náš mozek.

Zdroj: Alice Klein: Ants grow plant cities and farm tropical fruits. New Scientist, 2016, č. 3101, s. 12