Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 210

Mravenci si pěstují vlastní potravu

Mravenci druhu Philidris nagasau na Fidži si začali pěstovat ovocné plody před třemi miliony lety – mnohem dříve, než se objevil člověk. Pěstují rostliny druhu Squamellaria (z čeledi Mořenovité, kam patří také kávovník) na větvích různých stromů a patří tak mezi hrstku jiných druhů, které si pěstují potravu. Vědělo se, že některé druhy mravenců pěstují houby, ale nyní se poprvé zjistilo, že také vysazují rostliny.

Fotogalerie (1)
Mavenec rodu Philidris nagasau (©Eli M. Sarnat, California Academy of Sciences, www.antweb.org)

Mravenec zahradník

Nejdříve vkládají semena do trhlin v kůře stromů a dělnice potom hlídají výsadbové plochy a hnojí semenáčky výkaly. Jak rostliny rostou, vytvářejí velké kulaté struktury označované jako „domatia“, dužnaté stonky, které slouží mravencům jako hnízda. Když se objeví ovoce, mravenci konzumují dužninu a shromažďují semena pro další výpěstky. Guillaume Chomicki a jeho kolegové z německé university v Mnichově zjistili, že každá mravenčí kolonie pěstuje tucty uvedených rostlin současně a cestičkami vzájemně propojují prosperující centra. Takováto rostlinná „města“ se často rozkládají na několika sousedících stromech. Rostliny jsou zcela závislé na mravencích, kteří kultivují a hnojí jejich semena a mravenci zase nemohou přežít, když nemají potravu a přístřeší, které jim poskytují rostliny. Genetická analýza ukázala, že tato vzájemná závislost trvá již asi 3 miliony let. Skutečnost, že si mravenci vyvinuli tak složitou výrobu potravy, svědčí o jejich vynikající týmové práci. Mravenci jsou tedy o moc chytřejší, než jsme si dosud mysleli. Nazýváme je superorganismy, protože vytvářejí sítě, které připomínají náš mozek.

Zdroj: Alice Klein: Ants grow plant cities and farm tropical fruits. New Scientist, 2016, č. 3101, s. 12

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Chytré budovy v ohrožení

Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy.

Chtěl bych být operátorem jaderného reaktoru

Ještě nemají dokončenou školu, ale mají velkou šanci stát se operátory na jedné z našich dvou jaderných elektráren. Vhodný psychologický profil, ale i znalosti a motivace devíti vysokoškolských studentů oslovily náboráře Skupiny ČEZ. Ti studenty zařadili do stipendijního programu.

Startuje ČEZ Inovační maraton

Třicítka studentů bude začátkem listopadu 24 hodin plnit úkoly související s ekologií a ochranou životního prostředí. Vítězové 5. ročníku ČEZ Inovačního maratonu si rozdělí odměnu 50 000 Kč. Ještě je čas se přihlásit!

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail