Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 207

Mravenci si pěstují vlastní potravu

Mravenci druhu Philidris nagasau na Fidži si začali pěstovat ovocné plody před třemi miliony lety – mnohem dříve, než se objevil člověk. Pěstují rostliny druhu Squamellaria (z čeledi Mořenovité, kam patří také kávovník) na větvích různých stromů a patří tak mezi hrstku jiných druhů, které si pěstují potravu. Vědělo se, že některé druhy mravenců pěstují houby, ale nyní se poprvé zjistilo, že také vysazují rostliny.

Fotogalerie (1)
Mavenec rodu Philidris nagasau (©Eli M. Sarnat, California Academy of Sciences, www.antweb.org)

Mravenec zahradník

Nejdříve vkládají semena do trhlin v kůře stromů a dělnice potom hlídají výsadbové plochy a hnojí semenáčky výkaly. Jak rostliny rostou, vytvářejí velké kulaté struktury označované jako „domatia“, dužnaté stonky, které slouží mravencům jako hnízda. Když se objeví ovoce, mravenci konzumují dužninu a shromažďují semena pro další výpěstky. Guillaume Chomicki a jeho kolegové z německé university v Mnichově zjistili, že každá mravenčí kolonie pěstuje tucty uvedených rostlin současně a cestičkami vzájemně propojují prosperující centra. Takováto rostlinná „města“ se často rozkládají na několika sousedících stromech. Rostliny jsou zcela závislé na mravencích, kteří kultivují a hnojí jejich semena a mravenci zase nemohou přežít, když nemají potravu a přístřeší, které jim poskytují rostliny. Genetická analýza ukázala, že tato vzájemná závislost trvá již asi 3 miliony let. Skutečnost, že si mravenci vyvinuli tak složitou výrobu potravy, svědčí o jejich vynikající týmové práci. Mravenci jsou tedy o moc chytřejší, než jsme si dosud mysleli. Nazýváme je superorganismy, protože vytvářejí sítě, které připomínají náš mozek.

Zdroj: Alice Klein: Ants grow plant cities and farm tropical fruits. New Scientist, 2016, č. 3101, s. 12

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Už zase našli Atlantidu!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři.

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail