Na severním okraji chráněné krajinné oblasti Český kras leží velké množství vápencových lomů. Většina z nich je však již uzavřených. To umožnilo vznik průzračných jezer na dně lomů a vysokých skalních stěn, a díky tomu je celá oblast velmi turisticky atraktivní.

Velkým problémem každé tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí jsou oxidy síry obsažené v kouřových plynech. K jeho řešení vedou tři cesty – změna paliva (přechod na plyn nebo černé uhlí), změna principu spalování (fluidní kotle) nebo odsíření kouřových plynů. Elektrárna Chvaletice používá třetí variantu, to znamená doplnění technologického zařízení elektrárny o odsiřovací jednotku.

Během miliard let vývoje naší Země se postupně utvářelo prostředí, v němž nyní žijeme a jemuž se náš organismus přizpůsoboval. Často si neuvědomujeme, jak složité je toto prostředí a jaké všechny fyzikální a chemické jevy na nás působí.

Právě před padesáti lety začala vyrábět elektřinu velká vodní elektrárna Slapy. Přehradila koryto Vltavy v místech malebných Svatojanských proudů. Doba se změnila – voraři obratně proplouvající peřejemi s dlouhými vory z dřevěných klád zmizeli, voda se zklidnila a rozlila do velkého jezera. Z elektrárny v přehradě dnes vychází proud elektrický.

Prakticky všechny „říše” živé přírody se mohou pochlubit světélkujícími organizmy. Přírodní luminiscenci neznáme jen v říši rostlin. Ale i mezi rostlinami si dnes lidé vytvořili umělé světélkující mutace. Mezi přirozeně světélkující organizmy můžeme zařadit např. některé bakterie, houby, medúzy, kroužkovce, hvězdice, hlavonožce, ryby, hmyz...

Jde to! Skutečně, digitalizace nemilosrdně proniká do všech oborů a odvětví, radiologii nevyjímaje. Zdá se, že snímkování na běžný rtg film bude již v brzké budoucnosti minulostí. Přesvědčuje nás o tom rozmach digitalizace na RtG pracovištích v celém světě i v ČR.