Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 444

Zemětřesení a jaderné elektrárny

Kdo viděl, téměř v přímém přenosu, záznamy televizních průmyslových kamer pořízené v únoru a březnu 2005 při několika japonských zemětřeseních, žasne. Na záběrech je vidět rozhoupaný svět, padající nábytek, zmatení lidé a rozbité domy.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Účinky zemětřesení jsou
nejsilnější nad místem jeho vzniku (epicentru)
a se zvětšující se vzdáleností od epicentra jsou
následky menší a menší. Proto se může zdát
podivné, že Japonci provozují 33 jaderných
zařízení v zemi tak zemětřesně aktivní jako
jsou japonské ostrovy, navíc v zemi, která je
protkána sopkami.
Zatím tam, ani nikde jinde na světě, nedošlo
k porušení bezpečného provozu jaderného
zařízení v důsledku zemětřesení, nebo jiné
geologické aktivity. Pravda, v Japonsku se
několikrát stalo, že varovný systém zaznamenal
zemětřesení s tak velkou amplitudou (vyjadřuje
se Richterovou stupnicí), že varovné
systémy zastavily okamžitě provoz. To se také
stalo v minulém roce na Tajvanu. Po kontrole
zařízení, která obyčejně trvá den či dva, byly
jaderné reaktory opět spuštěny. Je to zázrak,
odvaha nebo nedbalost? Ani jedno ani druhé
ba ani třetí. Již Aristoteles (384–322 př. n. l.)
věděl, že budovy postavené a ukotvené ke
skále neutrpí při zemětřesení tolik, jako
budovy postavené na písku, uloženinách
řek anebo svazích plných ssutě. To, že měl
pravdu, ukázalo například velké lisabonské
zemětřesení v roce 1775. Stačí se podívat na
dobové rytiny a je zřejmé, že budovy v údolích,
která byla vyplněna nezpevněnými usazenými
horninami, byly postiženy zemětřesením
podstatně více, než ty, které byly vybudovány
na skalách. Výběr míst pro stavbu jaderných
elektráren jde ve stopách znalostí slovutného
Řeka, ovšem prostředky o něco důkladnějšími.
Vybírají se místa, ve který lze stavbu „zakotvit“
do skalního podkladu. Nesmí to být na
zlomech mezi jednotlivými bloky hornin, kde
může dojít k pohybu – uvolnění napětí. Je to
práce pro geology, geofyziky a jejich přístroje,
aby našli na povrchu ale i pod povrchem půdy
a zvětralin právě takové pevné oblasti.
V každé jaderné elektrárně jsou navíc umístěny
seizmické stanice, které registrují, hlídají
a odesílají záznamy o chvění země. Takové
stanice v našich elektrárnách Dukovanech a Temelíně
velké asijské zemětřesení zaregistrovaly.
Účinky byly tak malé, že žádný „zemětřesný“
poplach nebyl vyhlášen.
Pokud si chcete o zemětřeseních, tsunami
i sopkách něco přečíst, podívejte se do knihy
„Vlny hrůzy“, která vychází v Nakladatelství
Lidové Noviny právě v těchto dnech.

Petr Jakeš
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Bez chytrých sítí se moderní energetika neobejde

Energetika se v posledních letech dramaticky proměňuje. Sílící tlaky na větší podíl obnovitelných zdrojů a uhlíkovou neutralitu na jedné straně a zvyšující ...

Severní mořská cesta je alternativou k Suezu

Když došlo letos v březnu k zablokování Suezského průplavu, zesílily diskuze o alternativách, které by nebyly náchylné k podobným událostem.

Montáž ITER: první cívka poloidálního pole je na místě

Největší tokamak na světě staví v Cadarache na jihu Francie sedm partnerů: EU, Rusko, Čína, USA, Japonsko, Jižní Korea a Indie. Palivem bude směs deuteria a tritia ve stavu plazmatu.

Albert Einstein přemýšlel i o chování živočichů

Einstein byl znám tím, že si dopisoval i s obyčejnými lidmi, kteří ho oslovili. Badatelé objevili dosud neznámý dopis, který napsal jednomu inženýrovi Britského královského námořnictva.

Nejhlubší oceánský vrt v historii

Tým vědců pracujících u pobřeží Japonska letos v květnu vyvrtal díru 8 023 metrů pod hladinou Tichého oceánu. Je to hlouběji než kdykoli v jakémkoli oceánu před tím. Účelem je studovat historii zemětřesení v regionu.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail