Nový objev českých vědců by mohl zmenšit objem vysoce radioaktivního jaderného odpadu.
Fotogalerie (2)
Čeští vědci zabodovali.Vyvinuli rozpouštědlo, které by mohlo pomoci zmenšit objem vysoce radioaktivního jaderného odpadu. A to v dalších letech může ocenit celý svět, protože jako zatím jediná dostupná metoda pro likvidaci vyhořelého paliva z atomových elektráren se zdá být zakopat jej hluboko pod zem. A čím je ho více, tím hůře.
Tým odborníků z Ústavu jaderného výzkumu Řež (ÚJV) vynalezl unikátní rozpouštědla třetí generace. Ta odpovídají celosvětovému trendu - jsou šetrná k životnímu prostředí. „Jde o celosvětový objev. Pokusíme se s ním proniknout do významných mezinárodních vědeckých publikací a prosadit ho do praxe,“ říká vedoucí výzkumu Jiří Rais z ÚJV. Mají šanci na to získat i peníze z Grantové agentury, protože ta již jejich výzkumnou práci – díky které vzniklo nové ředidlo – ocenila.
Ekologické rozpouštění
Výzkum vědců z ÚJV se soustředil na zdokonalení tzv. dikarbollidové extrakční technologie. Dikarbollid je anorganické činidlo vhodné pro oddělení cesia 137 (137Cs) a stroncia 90 (90Sr) – vysoce radioaktivních prvků, které obsahuje i jaderný odpad vznikající v atomových elektrárnách.
Tato vlastnost dikarbollidu je známá již zhruba třicet let a bylo to právě ÚJV, které ve spolupráci s Ústavem anorganické chemie Akademie věd v 70. letech 20. století nalezly a patentovaly dikarbollidový anion. Ten se záhy začal průmyslově využívat pro likvidaci vojenského jaderného odpadu nedaleko ruského Čeljabinsku. Až donedávna se ale příliš nehledělo na ekologii. Dikarbollid se rozpouštěl ve směsi z nitrobenzenu, což je velmi toxické rozpouštědlo, a tetrachloru, což je zase karcinogen. Tyto látky byly sice nahrazeny v USA a Rusku fluorovanými rozpouštědly, ale ta opět nejsou ekologicky vhodná při všeobecném odklonu od freonů.
„Objevili jsme, že za určitých podmínek se dá použít i netoxických rozpouštědel. Tajemství tkví v tom, že jde o vyladěnou kombinaci rozpouštědel na bázi alkanů,“ vysvětluje Rais. To vyhovuje francouzské iniciativě, kterou se vyspělý svět začíná řídit. Podle ní mají všechna rozpouštědla obsahovat pouze uhlík, vodík, kyslík a dusík. Po spálení totiž tvoří víceméně nejedovaté plyny (odhlédněme od oxidů dusíku). Rais předpokládá, že vynalezená rozpouštědla by se mohla hodit při řešení, jak dlouhodobě naložit s jaderným odpadem.
Pozn.: Nové a souhrnné poznatky o dikarbollidových metodách publikoval Jiří Rais spolu s Bohumírem Grünerem v publikaci amerického nakladatelství Marcel Dekker, která vyšla letos v září. Další informace o knize a praci UJV najdete na internetu.
(autorka je redaktorkou týdeníku Ekonom)
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
