Letos uplyne 120 let, kdy se masivními demolicemi začal uskutečňovat tak zvaný asanační zákon, v jehož rámci se v Praze zbouralo židovské ghetto v Josefově a část Starého i Nového města včetně dnes již legendárního Podskalí. Šlo o jednu z největších rekonstrukcí historické zástavby v Evropě. „Chodívám teď v uličkách města pražského a mám den ode dne větší dopal, že se vše bourá. Ať si mluví moderna architektury nevím co – přirostou jisté kameny k srdci a marně se ptám, kde je ona objektivní definice, onen názor, který by spojoval všechno, jak lásku k pokroku i lásku k rodné půdě, a tak i umělecké přesvědčení." (Z dopisu malíře Antonína Slavíčka profesorovi historie Jaroslavu Gollovi v roce 1901.)

Zatímco otázky redukčních programů a diet, léčby obezity a diabetu, vhodnosti pití kávy či doplňkové užívání vitamínů a minerálů jsou běžným tématem společenské konverzace, stav našich střev patří až na jedno z posledních, případně je tabu. Přesto jde o téma z hlediska zdraví významné. Syndrom dráždivého tračníku, zácpa, průjem, plynatost a nadýmání v oblasti žaludku, vyduté břicho, kyselý reflux, vyčerpanost, rakovina tlustého střeva trápí řadu lidí a jak se časem ukázalo – smrt začíná právě v tlustém střevě. Snad i proto se 16. a 17. století označuje za zlatý věk klystýrů.

Karl Weierstrass byl vědec, který ovlivnil vývoj matematiky jako málokdo v celé její historii. Dnes je téměř zapomenutý německý matematik a pedagog nazýván „otcem moderní matematické analýzy“.Na podzim 2015 uplynulo 200 let od jeho narození.

Při hledání tzv. „kulatých“ životních výročí v kalendáři historie světové vědy a techniky najdeme na internetových stránkách v materiálech Matematického ústavu SAV i stručnou biografii dnes již zcela neznámého slovenského fyzika a pedagoga Adama Tomčániho. Byl vrstevníkem B. Franklina, H. Cavendishe, T. Seebecka, J. Berselia, Ch. Coulomba, B. Thompsona - hrabě Rumforda, J. Daltona, Ch. Oersteda, L. Galvaniho, A. Volty a mnoha dalších pozoruhodných postav v dějinách přírodních věd na evropském i severoamerickém kontinentu. Adam Tomčáni se na přelomu 18. a 19. století stal prvním světským profesorem fyziky (přírodní filozofie) na Slovensku.

Letos uplynulo 80 let od úmrtí univ. prof. PhDr. Václava Posejpala, profesora experimentální fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, významné osobnosti české vědy a pedagogiky první třetiny minulého století, kromě jiného i autora první české monografie o rentgenovém záření. Vyznával myšlenku Wilhelma Conrada Röntgena, který prohlásil: „Experiment je nejmocnější a nejspolehlivější pákou, jíž můžeme na přírodě vynutit její tajemství; musí být vždy nejvyšší instancí při rozhodování otázky, zda lze nějakou hypotézu uznat, nebo zavrhnout. Každý jev je třeba co nejpřesněji pozorovat a popsat ve všech jednotlivostech a teprve potom se člověk může odvážit podat nějaké vysvětlení.“

Pracovat s konflikty a zvládat je, umět je řešit a předcházet jim by mělo patřit mezi základní dovednosti každého člověka. Kniha PhDr. Vojtěcha Bednáře „Konflikty ve firmách: Příčiny, následky, řešení“ (Management Press, člen skupiny Albatros Media, Praha 2015, 1.vyd.,150 str., ISBN 978-80-7261-347-2) přehledně a zasvěceně popisuje dynamiku a „typologii“ konfliktů v manažerské praxi – definuje jejich příčiny, způsoby vzniku a jednotlivá stadia vývoje. Učí, jak jednotlivé fáze rozpoznat, jak se na konflikty připravit, jak v organizacích fungují a jak je „řídit“. Ať už jde o konflikty mezi nadřízenými a podřízenými, konflikty na úrovni zaměstnanců či manažerů (vyjma otázek konfliktů mezi muži a ženami). Autor je náš přední odborník zabývající se problematikou vedení lidí, jejich motivováním a hodnocením a vnitřní komunikací ve firmách, profesionální konzultant a autor řady knih.