Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050. Přibližně 10 % tohoto nárůstu bude pocházet z malých modulárních reaktorů (SMR). Přestože ve hře je dnes mnoho typů reaktorů, velké reaktory budou zřejmě dominovat. Velké vodou chlazené reaktory byly ústředním bodem vzestupu jaderného průmyslu ve 20. století a moderní reaktory stejného typu dnes plánované nebo ve výstavbě, mnohé v rozsahu (1–1,7) GW(e), jsou připraveny poskytnout většinu nové jaderné kapacity.

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, která připomínají gumové medvídky s osmi nohama, jsou proslulá svou schopností přežít některé z nejdrsnějších podmínek prostředí a být po desetiletí bez jídla a vody. Vědci možná konečně vědí, jak je to možné.

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají. Vědci se předhánějí, aby problém předstihli a udrželi naše data v bezpečí.

Technologie žraločí kůže, známá také jako AeroSHARK, je inovativní řešení inspirované přírodou, které snižuje spotřebu paliva, a tím emise v leteckém průmyslu. Tato technologie napodobuje jedinečnou strukturu žraločí kůže, aby optimalizovala proudění vzduchu kolem letadel, což vede k významným úsporám paliva a snížení uhlíkové stopy.

Rozjet vlastní startup během jednoho studijního semestru? O tom, že je to možné, se letos přesvědčily desítky vysokoškoláků v soutěžním programu JA StartUp. Pod hlavičkou mezinárodní vzdělávací organizace Junior Achievement je v něm aktuálně zapojeno 14 českých univerzit. Nejlepší projekty letošního roku byly vyhlášeny koncem února. Zvítězil tým Cooltivate z Anglo-americké univerzity v Praze s nápadem na efektivnější a udržitelné zemědělství pomocí dronů. V červenci svou začínající firmu představí na mezinárodní přehlídce GEN-E v Athénách.

Chladicí věže elektráren sice nebodují v soutěžích krásy, jejich význam ale s ohledem na očekávané klimatické změny poroste. Díky provozům s uzavřeným chladicím cyklem, který právě s tímto prvkem aktivně pracuje, čerpá Skupina ČEZ výrazně méně vody na vyrobenou megawatthodinu než jiné evropské energetiky: čtyřikrát méně než třeba německá RWE, a dokonce 10× méně než francouzská EDF. Na rozdíl od elektráren s průtočným chlazením, hojně využívaných zejména ve státech s velkými řekami a mořským pobřežím, nemusejí provozy ČEZ v době vysokých letních teplot omezovat výrobu. Navíc neustále plánovitě snižují i celkovou spotřebu vody.