Pro organismy je klíčové, aby byly schopny kontrolovat, které geny se mají projevit  ve kterých buňkách a kdy. Předpokládá se, že přirozeně se vyskytující chemické modifikace histonových proteinů vázajících DNA hrají v tomto procesu důležitou roli. Výzkumníci z EMBL Heidelberg a jejich spolupracovníci v EMBL Australia experimentálně prokázali, že určitá histonová místa fungují jako kritická kontrolní místa, která pomáhají předcházet falešné aktivaci částí genomu - včetně sekvencí odvozených ze starověkých zbytků virů.

Dá se měřit tempo evoluce? Některé druhy se mohou vyvíjet velmi rychle - jen několik generací. Některé se nevyvíjejí, jsou statisíce let stejné. Když Charles Darwin v polovině 19. století pracoval na své evoluční teorii, usoudil, že tento základní proces probíhá velmi pomalu v geologických časových měřítcích miliony let. Je to pravda, nebo může evoluce proběhnout rychleji? Jak rychle může evoluce postupovat?

Představte si, že byste do mozku instalovali „dopravní sledovací kameru“, která by dokázala detekovat buňky způsobující potíže a řítící se po mozkové dálnici dříve, než by jejich buněčný gang mohl spáchat zločin. A co je nejdůležitější: tato kamera by mohla zachytit některé z největších vetřelců ze všech – rakovinné buňky. Vědci Evropské mikrobiologické laboratoře (EMBL) spolupracují na vývoji špičkové mikroskopické metody v kombinaci s umělou inteligencí, aby lépe porozuměli mozkovým nádorům – glioblastomům.

Tento sodíkem chlazený rychlý reaktor, 4. blok Bělojarské jaderné elektrárny, zaznamenal rok trvající spolehlivý a bezpečný provoz s téměř plnou vsázkou směsného oxidového uran-plutoniového paliva MOX. Bylo to poprvé na světě, kdy byl rychlý reaktor v provozu na téměř plném výkonu s palivem MOX, což prokazuje připravenost uzavřeného jaderného palivového cyklu v průmyslovém měřítku. Na rozdíl od palivových článků s obohaceným uranem, které se používají v současných lehkovodních reaktorech, obsahují palivové pelety MOX oxid plutonia, který je získán přepracováním použitého paliva z lehkovodních reaktorů typu VVER, a ochuzený oxid uranu, odpad po obohacování uranu.

Co kdyby vysokoaktivní jaderný odpad produkovaný jadernými elektrárnami mohl podnítit oběhové  hospodářství v energetickém sektoru? Ano, mohly by ho zajistit rychlé reaktory pracující v uzavřeném palivovém cyklu. Rychlé reaktory využívají k udržení řetězové štěpné reakce neutrony, které nejsou zpomalovány moderátorem (např. vodou v nejpoužívanějších reaktorech současnosti – tlakovodních a varných). Při provozu v plně uzavřeném palivovém cyklu, ve kterém se jaderné palivo recykluje a znovu používá, by mohly rychlé reaktory získat 60 až 70krát více energie ze stejného množství přírodního uranu než současné klasické reaktory, a tím výrazně snížit množství vysokoaktivního odpadu.

Před časem jsme uveřejnili článek o možnostech kontroly původu potravin a odhalování falešných produktů. Pro zajímavost, na popud jednoho z našich čtenářů, doplňujeme informaci o využití stabilních izotopů při sledování podvodných výrob léčivých látek – kontrola původu léčiv ve farmacii je stejně závažná jako kontrola původu potravin.